Co bylo impulzem, který vás přiměl se v téhle věci angažovat? A jak to na začátku vypadalo?
Oslovila nás společnost Beatworx, která organizuje hudební festivaly, zejména letní Let It Roll, a projevila zájem o spolupráci s námi v rámci environmentální edukace návštěvníků. V té době už měli na festivalu sociální program, který například pomáhá vybírat a darovat potřebným stany zbylé po návštěvnících. Současně měli zájem řešit dopad svých festivalů na životní prostředí. To byl první impulz.
Na co jste se tehdy před šesti lety zaměřili?
Nejprve na dopravu. Spočítali jsme ekologickou stopu festivalu s tím, že jsme předpokládali, že největší problém bude doprava účastníků. Když si představíme, že takové festivaly mají průměrnou návštěvnost 20 až 30 tisíc lidí, tak to je enormní zátěž. S dobrými nápady, jak podpořit sdílenou dopravu, přišli pak už sami organizátoři festivalu.
Následně jsme se zaměřili na odpady. Zjistili jsme, že 20–25 procent ekologického dopadu představují právě odpady vytvořené v průběhu festivalu. A také jsme chtěli nabídnout další možnosti, jako jsou například ekologický způsob kempování a možnosti sdílení pro-enviromentálních příkladů chování s ostatními účastníky.
Jak to původně vypadalo s odpady?
Nebylo tam tolik kontejnerů na tříděný odpad. Třídily se komodity, o kterých jsme se domnívali, že je důležité je třídit, a na jejichž třídění byli účastnící zvyklí z běžného života. Nicméně pak se ukázalo, že pro ně nemáme využití. Třeba papír v prostoru kempu. Ten je třeba rychle odvézt, protože když zmokne, není vhodný pro recyklaci. Proto jsme přehodnotili celý systém kontejnerů a zaměřili se na to, aby lidé věděli, co do kontejnerů dát, a aby se kontejnery pravidelně vyvážely.
Představuji si, že když se sejde tak obrovské množství lidí, bude dost náročné je přimět třídit odpad. Jaká je odezva ze strany návštěvníků?
Let It Roll nebo jiné open air festivaly, které se pořádají na zelené louce, mají tu výhodu, že se staví jako dočasné městečko s vlastní dopravní sítí a logistikou, kterou můžete ovlivnit. To je obrovská výhoda oproti městským festivalům jako třeba Metronome ve Stromovce, kde máte cesty dané a nemůžete návštěvníky nijak usměrnit.
A odezva? Já bych řekla, že od začátku všichni reagovali pozitivně. Každý festival má svoji komunitu posluchačů, v případě Let it Roll jsou to mladí lidé, kteří reagují na změny pozitivně. Od začátku také měli zájem a chodili se k našemu stánku informovat.
Mají podle vás mladí lidé dobré povědomí o tom, jak se chovat ekologicky šetrně?
Zlepšuje se to, ale nesmíme zapomínat, že oni na festival přijedou s tím, že se chtějí bavit. A když zohledníme ekonomickou stránku věci, vyjde je návštěva festivalu na takových 10 tisíc korun pro jednoho. Vstupenka se pohybuje mezi 4–5 tisíci korun plus nějaké jídlo, ubytování, kempovací místo, parkovací místo. Je to drahá záležitost a oni si to chtějí užít.
I přesto máme spíš pozitivní zkušenost. Když jim srozumitelně vysvětlíte, jak se věci mají, a snažíte se s nimi komunikovat i prostřednictvím moderních kanálů, jako jsou sociální sítě, tak to funguje. Konkrétně na Let It Roll máme do pro-environmentálních aktivit zapojenou influencerku, která s námi natáčí propagační videa o ekologických aktivitách a zveřejňuje je jeden až dva týdny před festivalem, aby se všichni návštěvníci mohli dopředu podívat, jaké jsou na festivalu možnosti.
Můžete zmínit nějaký odstrašující případ, ať už jde o návštěvníky festivalů nebo o něco, s čím jste se setkali?
Rozhodně jsme zjistili, že cesta nevede formou aktivit, které nejsou zábavné. Zkoušeli jsme panelové diskuse nebo exkurze na třídící linku, ale nebyl zájem. Zato dobře zabírají zábavné prvky, třeba když si lidé vyrobí u nás na stánku „bosobotky“ nebo když pro ně máme nějaké ceny… Při sběru nedopalků jsme vyhlásili soutěž o lístky na příští ročník Let It Roll. To návštěvníci uvítali, to je pro ně vždy dobrá motivace.
Myslíte si, že si lidé z festivalů odnesou i něco do běžného života?
Určitě. V této oblasti spolupracujeme s Centrem pro otázky životního prostředí UK a provádíme na festivalu dotazníkové šetření. Let It Roll je náš domovský festival a v průměru na něm nasbíráme okolo tisíce odpovědí. Vychází nám z toho, že si řada návštěvníků domů odnáší nové informace a dobré návyky v oblasti třídění odpadů. Samozřejmě ale je tam podíl cca 20 % lidí, kteří nikdy třídit nebudou. Ani doma, ani na festivalu. Většina se ale přizpůsobí a mají zájem třídit, protože v tom vidí smysl.
Leccos mohou pochytit třeba v ekokempu.
Nepochybně. Vloni byl ekokemp menší experiment, ale letos už měl náš ekokemp trojnásobně větší plochu a byl o něj velký zájem. Platí tam určité zásady kempování, lidé si po sobě musí kompletně uklidit, musí dodržovat noční klid, nesmějí rušit hlasitou hudbou. Funguje to velmi dobře. Po odchodu návštěvníků kolegové snímají celou plochu drony a je evidentní, že míra „litteringu“ (pohozených odpadků – pozn. red) je v ekokempu výrazně menší než v jiných částech kempu.
Přesto tam nějaká stopa zůstává. Jak jeden velký hudební festival zatíží životní prostředí?
Záleží na skladbě návštěvníků a na tom, kde se festival koná. Například u Let It Roll se kompletně třídí veškerý odpad a následně je materiálově nebo energeticky využit. Žádný odpad neskončí na skládce.
Zároveň se daří i při mírném nárůstu návštěvníků snižovat množství odpadů. V roce 2018 jsme začínali na nějakých 110 tunách a dnes jsme na 85 tunách.
Letošním hitem byl sběr nedopalků. Bylo to poprvé?
Ano, a navedl nás na to festival Brutal Assault v Josefově. Tam část produkce probíhá na travnatých plochách, kde se před festivalem a po jeho skončení pasou ovce. Nedopalky jsou nebezpečné nejen pro životní prostředí, ale jsou také ohrožující pro zvířata. V Josefově je po skončení festivalu ručně dosbírávají sociálně slabé skupiny obyvatel, taková je dohoda mezi městem a organizátorem festivalu.
Napadlo nás tedy, že se na nedopalky podíváme zblízka. Při testování jsme zjistili, že pro životní prostředí jsou daleko škodlivější nedopalky z cigaret na nahřívaný tabák. Tabák, který se jen zahřívá, je sice méně škodlivý pro uživatele, ale toxické látky tam zůstávají. Když takový nedopalek někdo pohodí do přírody a zaprší na něj, škodliviny se vylouhují do půdy a do vody.
Takže proběhla kompletní likvidace nedopalků?
Letos jsme měli na festivalu speciální koše u relaxačních zón i u třídících stanovišť. Uspořádali jsme také soutěž, kdy si zájemci u nás mohli zdarma vyzvednout kapesní popelníčky, sbírat do nich nedopalky, donést je zpátky a zařadit se do slosování o lístky na příští ročník Let it Roll.
Je při velkých festivalech opravdu stěžejní odpad?
Rozhodně ano. U festivalu Let It Roll jsme řešili i hlukovou zátěž a světlené znečištění, protože to je drum & bass festival se spoustou světelných efektů a velkými pódii. Po vyčíslení jsme zjistili, že tyto aktivity představují jen jedno procento z celkového dopadu festivalu. Navíc jde o nárazové zatížení a festival neprobíhá v obytné zóně, takže jde o dopad minimální.
Kolik festivalů jste letos navštívili?
Byli jsme na čtyřech festivalech. Soustředili jsme se hlavně na Let It Roll, kde jsme chtěli udělat poslední velké dotazníkové šetření, protože náš projekt se v tomto roce uzavírá.
Projekt běžel šest let. Vidíte posun ve vnímání vašeho působení na festivalech ze strany návštěvníků?
Určitě je tu velký posun. Dnes už jsou ekologické aktivity na festivalech běžným standardem. Začalo to v Británii, Nizozemí nebo například i na Slovensku, kde organizátoři festivalu Pohoda spolupracovali v rámci své ekologické kampaně i se současnou prezidentkou paní Čaputovou. Návštěvníci festivalů se s tímto přístupem setkávali v zahraničí a logicky začali něco podobného vyžadovat i u nás. Dokonce si myslím, že organizátoři velkých českých hudebních festivalů se za poslední roky významně posunuli v této problematice a že naopak dnes již mají řadu praktických zkušeností, které mohou sdílet s organizátory menších hudebních festivalů, nebo dokonce již své zkušenosti sdílejí s ostatními členy v rámci své profesní organizace Festas.
Rozhovor vedla: Lenka Prokopová
Podobné články
V předvečer 35. výročí sametové revoluce, 17. listopadu 2024, se na zámku v Lužanech u Přeštic předávaly Ceny Josefa Hlávky. Každoročně je udílí Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace založená Dr. Josefem Hlávkou v roce 1904. Cena
Proděkanka pro mezinárodní vztahy na Fakultě tropického zemědělství ČZU Ing. Petra Chaloupková, Ph.D., dr. h. c., získala prestižní ocenění ICA Excellence Award v kategorii „Networking“. Toto uznání uděluje Asociace zemědělských univerzit v Evropě (ICA) sdružující více než 70 univerzit. Dr.