Svátek má

Julie
0°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
0°C
Broken clouds
Sobota
90%
06:49
Min: -1°C
978
15:00
Max: 1°C
N 2 m/s

Satelitní snímky identifikují kontaminaci půdy. Cílem jsou zdravější potraviny

Prestižní Cenu předsedy Grantové agentury ČR za vynikající výzkum získala doktorka Asa Gholizadeh působící na katedře pedologie a ochrany půd FAPPZ. Projekt přináší průlomovou metodu identifikace kontaminovaných půd za pomoci satelitních dat.

Studovala jste v různých koutech světa, co vás přivedlo právě na Českou zemědělskou univerzitu v Praze?

Že se chci přesunout do Evropy, jsem věděla, už když jsem studovala doktorát v Malajsii. Každé dva roky probíhá významná konference ECPA (European Conference on Precision Agriculture), kterou pokaždé hostí jiná organizace a svým zaměřením přesně odpovídá tématu mého doktorského studia. Když podobnou konferenci pořádáte, dá se předpokládat, že jste v daném tématu odborníky. Proto jsem začala hledat, která univerzita hostila zmiňovanou konferenci naposledy, a byla to právě Česká zemědělská univerzita v Praze. Kontaktovala jsem předsedu, kterým byl v té době profesor Luboš Borůvka, a po zhruba šesti měsících jsem dostala nabídku pracovní pozice. Nastoupila jsem v dubnu 2013, takže brzy to bude deset let, co jsem v České republice.

Zajímala vás půda a neživá příroda už od mládí, nebo jste si k ní vytvořila vztah až později?

Přímo o pedologii jsem se v mládí nezajímala, ale o přírodní vědy určitě. Zajímalo mě životní prostředí, jeho ochrana a monitoring. V Íránu probíhá nástup na vysokou školu tak, že si student zvolí pět oblastí, které ho nejvíce zajímají, a skóre u závěrečných zkoušek určuje, kdo bude přijat přednostně. Mé skóre zřejmě nebylo dostatečně vysoké, a tak ačkoliv jsem na první místo uvedla environmentální vědy, byla jsem přijata na vědy zemědělské. Následně jsem začala studovat obor zaměřený na půdy. Popravdě, nebylo to něco, co bych od začátku milovala, ale souviselo to s životním prostředím, takže postupem času jsem si svůj obor oblíbila. V současné době propojuji ve svém výzkumu obě tato odvětví, protože se věnuji monitoringu životního prostředí a půd.

Pedologie zahrnuje biologii, chemii i moderní technologie. Která oblast vaší výzkumné práce je vám nejbližší?

I když mám ráda přírodu, nejsem velkou fanynkou práce v terénu. Jsem ten typ, který pracuje především s daty a počítačem, takže pro mě je určitě zajímavější technologická část výzkumu. Znám lidi, kteří milují práci v laboratoři, nebo si užívají výjezdy do terénu. Já si takhle užívám práci s daty, kdy můžu z nic neříkajících čísel, skriptů a excelovských tabulek vytvořit reálné výsledky. V mých studiích také využívám satelitní data, to je další velmi zajímavá oblast. Několik let zpátky jsme o satelitech nic moc nevěděli a nyní můžeme otevřít webové stránky NASA nebo ESA (European Space Agency), stáhnout si jeden obrázek a po týdnu máte spolehlivé informace a mapy o půdě České republiky.

Satelitní data jste využívali právě i u poslední studie, která získala Cenu předsedy Grantové agentury ČR za mimořádné výsledky dosažené v roce 2022. Čím přesně se oceněná studie zabývá?

Tématem studie je hodnocení kontaminace půd s využitím satelitních dat. Velké množství půd ve světě včetně Evropy a ČR je kontaminováno nebezpečnými látkami. Tyto kontaminanty mohou být navíc přenášeny vodou či větrem a zasáhnout tak další oblasti. Kontaminovaná půda samozřejmě neovlivňuje jen vegetaci a zvířata, ale i člověka, který stojí na konci potravního řetězce. Z těchto důvodů je nutné znečištěné půdy identifikovat, analyzovat a určit, jak situaci řešit či jí předcházet. V konvenčních metodách je půda odebrána v terénu a následně zkoumána v laboratořích. Tento postup je náročný časově, finančně a vyžaduje velké množství pracovní síly. Tým pěti lidí zvládne během jednoho dne posbírat vzorky pouze z malé oblasti. Chemikálie, které se následně v laboratořích používají jsou nejen velmi drahé, ale také neekologické a pokud se dostanou zpět do prostředí, mohou způsobit další kontaminaci. My jsme chtěli využít ekonomičtější a rychlejší metodu, proto jsme se rozhodli pro satelitní data. Satelitní snímky snadno pokryjí rozsáhlé oblasti, a navíc jsou obvykle k dispozici zdarma. Metoda je environmentálně šetrná, potřebujete jen dovednosti a strávit určitý čas u počítače. Nejprve jsme ji zkoušeli pouze pro některé půdní parametry, poté nás napadlo stejným způsobem analyzovat kontaminaci. A tak jsme dokázali, že je touto metodou možné získat i data a predikovat mapy přítomnosti těžkých kovů.

Jak může tato metoda v praxi pomáhat farmářům a vlastníkům zemědělských ploch?

Podobné metody už se dnes v některých zemích používají právě k určení specifických půdních parametrů, jako je obsah uhlíku. Ne vždy jde o data ze satelitů, používají se také například snímky z letadel a dronů. Letadla a drony samozřejmě zachytí snímky z jiné vzdálenosti než satelity v orbitu, ale postup je stejný. Snímky se následně analyzují a výsledná data pak obdrží místní farmáři, kterým tyto informace pomohou ušetřit čas i peníze.

Kdo vás ve vaší kariéře nejvíce podporuje?

Věda a výzkum není záležitost jednotlivce, je to týmová práce. Při přebírání své ceny jsem se snažila poděkovat úplně všem, pokud bych ale měla jmenovat osobu, která nejvíce ovlivnila můj současný kariérní život, byl by to profesor Luboš Borůvka. Kromě toho, že mi poskytl příležitost na Katedře pedologie a ochrany půd FAPPZ pracovat, mi byl také po celou dobu neskutečnou oporou. Dalším člověkem, který má v mém životě velký vliv ať už po stránce vědecké i osobní je můj manžel doktor Mohammadmehdi Saberioon. Zabýváme se podobným tématem a na většině výzkumů pracujeme společně. Bez jeho podpory by toto určitě nebylo možné.

Každoročně si připomínáme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Existuje vědkyně, která je pro vás osobně inspirací?

Kdybyste se mě zeptala před deseti lety, pravděpodobně bych jako spousta lidí odpověděla nějaké klišé, například Marie Curie. Dnes už ale vím, že ženy po celém světě a zejména v rozvojových zemích stále nemohou využít svého plného potenciálu. Já například pocházím z Íránu, který je muslimskou zemí a naše ženy jsou bohužel kulturně, politickým a náboženským přesvědčením ještě vice limitovány než ženy tady v Evropě. V mé zemi se i přesto najde tolik vzdělaných žen, vědkyň, které se vypracovaly na vysoké pozice a jsou známé po celém světě. Ty jsou pro mě největší inspirací, protože pokud to přes všechna ta omezení dokázaly ony, proč bych nemohla já? Já jsem dostala příležitost věnovat se výzkumu v Evropě a chci tuto příležitost naplno využít. Chci ukázat svůj potenciál a sním o dni, kdy toho v naší vlasti budou moci dosáhnout všechny Iránské ženy.

Připravila: Markéta Sůva

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content