Svátek má

Soňa
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

„S přírodou stále bojujeme,“ míní profesor České zemědělské univerzity v Praze

„Před rokem 1989 bylo nemyslitelné, aby existovala nějaká Fakulta životního prostředí. Stále tu chybí jakási pokora k přírodě. Paradoxně s přírodou naopak bojujeme,“ říká děkan Fakulty životního prostředí ČZU v Praze profesor Vladimír Bejček. V tomto týdnu převezme za své celoživotní dílo prestižní medaili nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Přesto je nejvíce hrdý na svoji Fakultu životního prostředí, u jejíhož zrodu stál a kterou v současné době řídí již druhé volební období. Jak vypadá práce oceňovaného vědce v terénu? Jak jsme se coby společnost postavili k tématu životního prostředí? A kdo skolil trofeje zdobící kancelář děkana?

Máte nádhernou pracovnu. Tolik trofejí. To jste skolil sám?

Jak jinak, přece si nebudu vystavovat úlovky někoho jiného. Mám tu starého jelena z Krkonoš, jelena siku ze západních Čech, lesní kury ze Švédska nebo muflona z Českého ráje. Jestli jste viděla film Predátor, tak tam sbírali lidské hlavy a my sbíráme ty zvířecí.

Jak se stane, že si milovník přírody pověsí na zeď takové trofeje?

Tradičně se na lesnických školách pěstovala myslivost. Jako člověk, který tradice ctí, jsem považoval za logické, abych se i já do mysliveckých aktivit pustil. Navíc je nasnadě, že v kulturní krajině, kterou obýváme, musí člověk nastavit řadu regulačních mechanismů, jež ji udržují v kýženém stavu. No a udržování snesitelných stavů zvěře patří mezi takové aktivity. Redukce spárkaté zvěře lovem je součástí nezastupitelných managementových opatření k udržení stability v krajině.

Cítíte se lépe v terénu, nebo za katedrou? Představuji si vás s dalekohledem v ruce. Je to reálná představa?

Cítím se dobře v přednáškovém sále se studenty, ale i v terénu, kde shromažďuji data pro výzkumnou činnost. Tam dalekohled a zápisník patří k mému hlavnímu vybavení. Jako tehdy, když jsme s profesorem Šťastným získali cenu Hlávkovy nadace za Atlas hnízdního rozšíření ptáků.  Chodili jsme do terénu a sbírali data o výskytu ptáků.

Jak moc je to náročné? Najít konkrétní druh ptáka v lese asi nebude otázka pár minut, nebo ano?

Ano i ne. Je samozřejmě nezbytné dokonale znát nejen vizuální znaky každého druhu ptáka, ale i jeho akustické projevy. Pak je to relativně snadné, ale časově velmi náročné. Zmíněné atlasové studie provádíme už od 70. let minulého století. Zjišťujeme, kde ptáci hnízdí, jejich počty a trendy, jací ptáci ubývají a jaký druh se naopak rozšiřuje. Někdy jsou data ovlivněna přímým vlivem člověka, ale většinou jsou to globálnější důvody, jako je klimatická změna.

Je člověk velkou hrozbou pro ptačí populace?

Obecně vidím větší snahu lidí vnímat problémy. Ptáci jsou zrovna skupinou, která je lidmi velice dobře přijímaná, kvůli vzhledu, zpěvu atd. Neznám prakticky nikoho, kdo by ptáky neměl rád. Lidé se zajímají, jak jim zlepšit bytí. Řeší vhodné krmení, plánují výsadbu dřevin nebo dokonce přenechávají kus zahrady ptákům, ale i ostatním živočichům.

Máme krásný vzor v Britských ostrovech, kde je snad každý druhý člověk ornitolog. Ornitologické organizace tam jsou velice bohaté a mají spoustu peněz na ochranu ptáků. I u nás jsou takové signály. Česká společnost ornitologická skupuje pozemky a připravuje je pro pobyt ohrožených druhů ptáků.

Na druhou stranu jsou zde stále lidské aktivity, které druhové diverzitě neprospívají. V zemědělské výrobě se nadále průmyslově obhospodařuje bez ohledu na dopady tohoto intenzivního vstupu do krajiny.

Podívejte se na problémy v lesním hospodářství. Pokračuje kůrovcová kalamita, ale je to i klimatická změna, která ovlivňuje skladbu lesů jako takovou. Měli bychom se snažit o pestré lesy, což se neděje. Lesnické praktiky se nachází v jakési zacyklenosti, a to je problém.

Takže ochrana přírody pro nás není stále prioritou?

Řekl bych, že se situace zlepšuje. Co se nezlepšuje, je postoj politické garnitury. Na rozdíl od zahraničí, kde se na životní prostředí myslí mnohem víc. Mám pocit, že jsme stále nedosáhli bodu, kdy bychom si uvědomili, že tohle je priorita. Dalo by se říci, že některé africké země jsou na tom i lépe než Česká republika. Když se u nás řekne národní park, lidé se zvedají ze židlí. Začalo hořet České Švýcarsko, a už chtěli rušit národní parky. Vše se na ně svádí. Je to jen nepochopení a neuvědomění si souvislostí. Lidé mají rádi zvířátka, ale nenesou dobře aktivity, které by směřovaly k významným krokům pro ochranu přírody na státní úrovni. V tom vidím téměř posun zpět.

Dalo by se říci, že je to dědictví minulosti?

Určitě. Těsně po 90. roce vznikl zákon o ochraně přírody a učinily se kroky, které měly potenciál. Následující doba ale spíše vedla k horšímu. Když slyším některá prohlášení vysokých politiků, je mi smutno. Podívejme se směrem k Lánům. Jedná se spíš o snahu zalíbit se lidem a dávat jednoduché odpovědi na složité otázky.

To je dost pesimistický pohled.

Jsou tu i pozitivní kroky. Před rokem 1989 bylo nemyslitelné, aby existovala nějaká Fakulta životního prostředí. Stejně tak se nevedla diskuse na toto téma, což se odráželo na stavu republiky. Příkladem bylo fatálně znečištěné ovzduší. Od 90. let minulého století nastala podstatná změna, ale mohlo by to být ještě mnohem lepší. Chybí tu jakási pokora k přírodě a životnímu prostředí. Paradoxně s přírodou naopak bojujeme.

Jaké kroky ke zlepšení byste rád viděl?

Byl bych rád, aby lidé i politici odklonili svůj zrak od přízemností a dívali se kupředu. Pak by jinak vnímali myšlenky a výzvy obsažené v konceptu Green Deal. Není zřejmě hned v plné šíři realizovatelná, ale má vizi. Chovali jsme se, jak jsme se chovali, nedívali se vpřed, a proto máme díky válce na Ukrajině problémy. I tak vyspělé státy, jako je Německo, jsou v úzkých.

Jste významný ekolog, zoolog, vysokoškolský profesor, publikujete. A ve vašem životopise je vždy zmiňováno použití hraboše polního jako indikátoru průmyslového znečištění krajiny. Opravdu se tato metoda používá doteď?

Kdysi jsem se zabýval drobnými savci, mimo jiné právě hrabošem polním. Vybral jsem si ho jako indikátor problémů, se kterými jsme se v osmdesátých letech potýkali. Sledovali jsme charakteristiky na hraboších v čistých i znečištěných oblastech. Porovnávali jsme fyziologické a jiné charakteristiky. Ukázalo se, že hraboš může být dobrým indikátorem. Bylo výhodou, že se hojně vyskytuje prakticky všude.

Jak se za těch více než 30 let, co jste pedagogem na ČZU, změnila Fakulta životního prostředí?

Původně jsme byli malá Lesnická fakulta, kam se přijímalo nanejvýš sto studentů. Padesát na Lesnický obor a padesát na obory Aplikovaná ekologie a Krajinné inženýrství. Doba se pohnula. Lesnická fakulta se v roce 2007 rozdělila na Fakultu lesnickou a dřevařskou a Fakultu životního prostředí. Jen na ní dnes studuje více než tři tisíce studentů v širokém spektru studijních oborů, z nichž řada je anglických.

Na naši Fakultu životního prostředí jsem velmi pyšný, byl jsem také u jejího zrodu, takže se považuji za jednoho z jejích otců. Původně totiž byla jen Lesnická fakulta a politickým rozhodnutím v roce 1990 se rozdělila na dvě samostatné části, a to Lesnickou a Životně prostřeďovou. Naše vztahy ale zůstaly pevné.

Jste prý náročný, přísný, ale oblíbený pedagog. Také jste se během let změnil?

To mě těší, že mám takovou pověst. Stáří člověka zklidňuje, ale zásadní parametry chování asi zůstávají.

Zanedlouho obdržíte cenu Josefa Hlávky za celoživotní práci. Co pro vás ocenění v podobě medaile znamená? Mimochodem gratuluji.

Děkuji. Víte, už jsem ve věku, kdy se dostává právě cena za celoživotní práci. Neberu to jako běžnou věc. Medaile si vážím a velmi mě potěšila. Pan Hlávka byl významným mecenášem a je pravdou, že to je prestižní ocenění.

Ptala se: Zuzana Mocková

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content