Svátek má

Julie
0°C
Broken clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
0°C
Broken clouds
Sobota
90%
06:49
Min: -1°C
978
15:00
Max: 1°C
NW 1 m/s

Rektor ČZU k výsledkům žebříčku The World University Rankings 2023: „Pracujeme na tom, abychom se posouvali vpřed, ale za současného financování vysokých škol cítíme zřetelné limity našeho snažení“

V říjnu byl zveřejněn žebříček The World University Rankings 2023, který srovnává kvalitu vysokých škol po celém světě. Letos se v něm umístilo celkem 18 českých vysokých škol. Česká zemědělská univerzita si ve velké konkurenci udržela výsledek z loňského roku.

V prestižním žebříčku figuruje rekordních 1799 vysokých škol z více než 104 zemí světa. Jde tak o mimořádně rozsáhlé srovnání kvality světových vysokých škol. První desítku opět ovládly anglosaské univerzity. Jako nejlepší vysoká škola na světě se posedmé v řadě umístila britská University of Oxford, druhá je americká Harvard University a společnou třetí příčku obsadily University of Cambridge a Stanford University. První kontinentální evropskou školou v žebříčku a zároveň první ne-anglosaskou vysokou školou je ETH Zürich na 11. místě.

České školy letos stagnují

Do první tisícovky nejlepších světových vysokých škol se letos vešly pouze tři české, zbylých patnáct se umístilo ve druhé tisícovce. Naší nejlépe hodnocenou školou je tradičně Univerzita Karlova, která je stejně jako vloni na 501.–600. příčce. Na druhém místě se objevuje Masarykova univerzita, ta rovněž obhájila výsledek z předchozího roku, a to 801.–1000. místo na světě, které sdílí s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.

Česká zemědělská univerzita obsadila 1001.–1200. místo na světě, čímž si i v letošní velké konkurenci udržela výsledek z předchozího roku. „ČZU se za poslední čtyři roky posunula z přibližně sedmého místa mezi českými VŠ na místo čtvrté, respektive dělené čtvrté. Ve všech relevantních žebříčcích naše absolutní pořadí buď stagnuje, nebo se mírně posouváme vzhůru. Spokojený samozřejmě budu, až si výrazněji polepšíme i v absolutním světovém pořadí,“ komentuje výsledky aktuálního žebříčku rektor ČZU v Praze Petr Sklenička a dodává: „Je však třeba říct, že pro české vysoké školy není jednoduché, byť jen uhájit pozice ve světových žebříčcích. To není výmluva. Od roku 2007 klesají reálné (očištěné o inflaci) příjmy českých vysokých škol ze státního rozpočtu na vzdělání. Vesměs všechny vyspělé země dnes investují do vysokého školství více než my. I v řadě chudších zemí je státní podpora vysokoškolského vzdělání a výzkumu štědřejší. V Asii vzniká množství nových vysokých škol s rozpočty, které jim mohou naše univerzity jen tiše závidět. Ty se pak řítí světovými žebříčky vzhůru. Je velmi těžké v takových podmínkách udržet kvalitní zaměstnance a je ještě těžší takové vědce a pedagogy k nám ze světa přilákat,“ vysvětluje Petr Sklenička.

Podle něj ovšem není srovnání v žebříčcích vysokých škol bez svého významu. „Osobně mám pocit, že žebříčky jsou vhodným doplňkem českého systému hodnocení vědy a výzkumu, který je zbytečně složitý a zahleděný tak trochu sám do sebe. Většinu slabin, bez nichž bychom se umísťovali výše, si uvědomujeme i bez žebříčků. Pracujeme na tom, abychom se posouvali vpřed, ale za současného financování vysokých škol cítíme zřetelné limity našeho snažení,“ dodává rektor ČZU.

České školy v druhé polovině

Dalších osm českých vysokých škol se umístilo na sdíleném 1201.–1500. místě na světě. Na této příčce se umístilo Vysoké učení technické v Brně, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Hradec Králové, Mendelova univerzita v Brně, Ostravská univerzita, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Západočeská univerzita v Plzni.

Českou účast uzavírá pětice vysokých škol, které se umístily na sdílené 1501.+ pozici. Na tomto místě se umístila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Pardubice, Vysoká škola ekonomická v Praze, Technická univerzita v Liberci a Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě.

Jak se letos porovnávalo?

Do letošního žebříčku byly zařazeny pouze ty vysoké školy, které vyučují i bakalářské studenty a mezi lety 2017 a 2021 vyprodukovaly více než 1000 publikací. Pokud však publikace dané vysoké školy vznikly pouze v jednom z 11 sledovaných oborů, vysoká škola se také do žebříčku nedostala. Metodologie žebříčku je založena na hodnocení ve 13 indikátorech, které jsou sdružené do pěti tematických skupin.

První skupina indikátorů hodnotí studijní prostředí na jednotlivých univerzitách. Do této skupiny indikátorů patří hodnocení reputace, poměr studentů a zaměstnanců, počet doktorských studentů na počet bakalářských studentů, počet udělených doktorátů na počet zaměstnanců a konečně také vážený institucionální příjem.

Druhá skupina indikátorů směřuje k samotnému hodnocení kvality výzkumu, který je na jednotlivých vysokých školách realizován. V této oblasti se hodnotila pověst vysokých škol, výzkumná produktivita (tedy počet publikací na výzkumníka z dané instituce, který je upraven podle velikosti vysoké školy a oboru) a příjem z výzkumu.

Počet citací a obecně citovanost tvoří třetí skupinu indikátorů – ve finálním hodnocení má celkovou váhu 30 % výsledného skóre.

Čtvrtou kategorií je pak mezinárodní spolupráce. Žebříček v této oblasti hodnotí schopnost univerzit přitáhnout studenty, doktorandy a vědecké pracovníky ze zahraničí. Skóre zlepšují také mezinárodní kooperace mezi institucemi mimo domovskou zemi.

Pátou hodnocenou kategorií je transfer technologií a znalostí. Hodnoceným indikátorem je v tomto smyslu vážený příjem ze spolupráce s průmyslovým sektorem.

Zdroj: Vědavýzkum.cz

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content