„Multioborový přístup ve sběru dat nám nyní umožňuje zodpovědně vyhodnocovat údaje z mnoha desítek čidel a senzorů, které monitorují celé spektrum hydrologických a meteorologických veličin. Díky instalované 5G síti jsme připraveni ovládat zavlažování Amálie dle měnících se hydrologických poměrů v blízké budoucnosti doslova na dotyk prstu,“ rekapituluje tříletý projekt financovaný Norskými fondy jeho vedoucí Petr Máca z Fakulty životního prostředí. Realizovaná opatření vědci představili veřejnosti přímo na Amálii během závěrečného semináře.
Amálie, lokalita o rozloze minimálně 500 hektarů zemědělské půdy obklopené hospodářskými lesy, je jednou z nejdetailněji kontrolovaných a monitorovaných lokalit na světě. Již osmým rokem zde odborníci z ČZU aplikují koncept tzv. Chytré krajiny, který za využití nejmodernějších technologií zkoumá a vyhodnocuje možnosti a perspektivy udržitelného hospodaření v době probíhající klimatické změny.
Během posledních tří let projektu vědci obnovili drenáže, které posledních padesát let nebyly funkční a díky nimž mohou nyní kontrolovat hladinu vody v půdě. Vyseli nektarodárné biopásy, vysázeli stovky dřevin přímo na aktivní zemědělskou půdu a společně s izraelským výzkumným ústavem Volcani Center a firmou Netafim zavedli moderní závlahové soustavy. Dokončili instalaci 5G sítí, které umožní nejen přenosy velkého množství dat, ale i dálkové ovládání zemědělských strojů a měřících přístrojů nebo managementové zásahy v reálném čase.
„Další nezbytný krok k syntéze poznatků a úspěšnému uvedení do praxe v podobě precizního zemědělství je studium komplexity vztahů všech složek prostředí – půdy, vody, organismů a klimatu. Aby bylo možné úspěšně zvládat rizika, potřebujeme celostní přístup s využitím principů cirkulární ekonomiky a obnovou zdrojů,“ doplnil Máca.
Amálie je otevřena i nejširší veřejnosti. Na necelých devíti kilometrech se zájemci mohou s touto laboratoří pod širým nebem seznámit přímo v terénu prostřednictvím interaktivních informačních panelů a sloupků s QR kódy.
Financování aktivit tříletého projektu nazvaného „Pilotní farma Amálie – aplikace konceptu Chytré krajiny” umožnily tzv. Norské fondy v rámci programu Rago. Projektovým partnerem ČZU byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, v.v.i. (VÚMOP).
Zdroj: FŽP
Foto: Tomáš Jůnek
Podobné články
Na českobudějovickém výstavišti dnes začal 51. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Až do úterý 26. srpna se můžeme těšit na přehlídku toho nejlepšího, co nabízí moderní trendy v zemědělském sektoru. Své tradiční místo v Pavilonu T2 má i Česká zemědělská
Někdy stačí dva, aby se dobrý nápad stal skutečností. Důkazem jsou Vojtěch Malecha a Jan-Dorian Kratochvíl, dva studenti Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, kteří si založili hmyzí farmu. Produkují zde krmný hmyz pro chovatele a organické NPK hmyzí hnojivo,
