„Multioborový přístup ve sběru dat nám nyní umožňuje zodpovědně vyhodnocovat údaje z mnoha desítek čidel a senzorů, které monitorují celé spektrum hydrologických a meteorologických veličin. Díky instalované 5G síti jsme připraveni ovládat zavlažování Amálie dle měnících se hydrologických poměrů v blízké budoucnosti doslova na dotyk prstu,“ rekapituluje tříletý projekt financovaný Norskými fondy jeho vedoucí Petr Máca z Fakulty životního prostředí. Realizovaná opatření vědci představili veřejnosti přímo na Amálii během závěrečného semináře.
Amálie, lokalita o rozloze minimálně 500 hektarů zemědělské půdy obklopené hospodářskými lesy, je jednou z nejdetailněji kontrolovaných a monitorovaných lokalit na světě. Již osmým rokem zde odborníci z ČZU aplikují koncept tzv. Chytré krajiny, který za využití nejmodernějších technologií zkoumá a vyhodnocuje možnosti a perspektivy udržitelného hospodaření v době probíhající klimatické změny.
Během posledních tří let projektu vědci obnovili drenáže, které posledních padesát let nebyly funkční a díky nimž mohou nyní kontrolovat hladinu vody v půdě. Vyseli nektarodárné biopásy, vysázeli stovky dřevin přímo na aktivní zemědělskou půdu a společně s izraelským výzkumným ústavem Volcani Center a firmou Netafim zavedli moderní závlahové soustavy. Dokončili instalaci 5G sítí, které umožní nejen přenosy velkého množství dat, ale i dálkové ovládání zemědělských strojů a měřících přístrojů nebo managementové zásahy v reálném čase.
„Další nezbytný krok k syntéze poznatků a úspěšnému uvedení do praxe v podobě precizního zemědělství je studium komplexity vztahů všech složek prostředí – půdy, vody, organismů a klimatu. Aby bylo možné úspěšně zvládat rizika, potřebujeme celostní přístup s využitím principů cirkulární ekonomiky a obnovou zdrojů,“ doplnil Máca.
Amálie je otevřena i nejširší veřejnosti. Na necelých devíti kilometrech se zájemci mohou s touto laboratoří pod širým nebem seznámit přímo v terénu prostřednictvím interaktivních informačních panelů a sloupků s QR kódy.
Financování aktivit tříletého projektu nazvaného „Pilotní farma Amálie – aplikace konceptu Chytré krajiny” umožnily tzv. Norské fondy v rámci programu Rago. Projektovým partnerem ČZU byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, v.v.i. (VÚMOP).
Zdroj: FŽP
Foto: Tomáš Jůnek
Podobné články
Začalo to před pár lety na České zemědělské univerzitě, když se tým vědců zabýval výzkumem silic a jejich působením na bakterie a plísně. Praktickým výsledkem tohoto výzkumu jsou mimo jiné dnes velmi populární přípravky na ochranu rostlin vyráběné na přírodní
Studenti programu Management zakládání a péče o zeleň Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů se na sklonku jara spolu se studenty arboristiky Fakulty lesnické a dřevařské vypravili na odbornou exkurzi do nejteplomilnějších biotopů naší republiky.
