V listopadu 2020 dostali psovodi Celní správy ČR pokyn vycvičit psy na detekci osob infikovaných SARS-CoV-2. Oslovili Ing. Ludvíka Pince, Ph.D., vedoucího Centra pro výzkum chování psů, s žádostí o metodickou pomoc a poskytnutí zázemí na našem pracovišti, tj. sálu pro výcvik psů přímo v centru a odorologické laboratoře pro přípravu sterilních sklenic pro ukládání vzorků a jejich testování. Tým psovodů se skládá ze šesti pracovníků Celní správy České republiky pod vedením kpt. Jana Pleskače z Generálního ředitelství cel a nprap. Martina Kobrče z Výcvikového zařízení služební kynologie v Heřmanicích. Výcvik v našem centru trval od 24. 11. do 22. 12. 2020. Pak už se psovodi mohli přesunout do vlastní nově postavené tréninkové haly, nicméně stále probíhá konzultace a poradenství s naším pracovištěm.
U jednotlivých tréninkových sekcí se zaznamenává průběh a úspěšnost detekce vzorků. Získaná data budou zpracována jako pilotní studie pro další výzkum v této oblasti. Pro takový výzkum a trénink je zapotřebí obrovské množství vzorků, a proto nám přislíbila pomoc s odběry vzorků jak pozitivně testovaných, tak i negativně testovaných lidí Ústřední vojenská nemocnice, se kterou v současné době připravujeme smlouvu o spolupráci.
Příprava psů pro takovou práci není snadná ani pro zkušené psovody, vyžaduje trpělivost a metodickou preciznost. Je zřejmé, že již blízká budoucnost ukáže, zdali je možné detekovat infikované osoby pomocí speciálně vycvičených psů a s jakou úspěšností. Velmi nás potěšilo, že do této skupiny psovodů celní správy patří i naše dvě absolventky FAPPZ.
Helena Chaloupková a Ludvík Pinc
Podobné články
Klíšťat v Česku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. Jak ale ukázal vědecký výzkum vedený Johanou Alaverdyan z Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze, jejich počty dokážou velmi účinně snižovat velcí kopytníci.
Podle aktuální zprávy Copernicus Climate Change Service patřilo letošní jaro v severozápadní Evropě mezi nejsušší za poslední desetiletí. Květen byl navíc druhý nejteplejší v historii měření. V kombinaci s dlouhodobým nedostatkem srážek to způsobilo výrazný pokles půdní vlhkosti, průtoků a
