Svátek má

Květoslava
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

První duben je svátkem všeho ptactva. A není to žádný apríl!

Procházka jarní přírodou je nejlepší způsob, jak oslavit Mezinárodní den ptactva připadající na sobotu 1. dubna. Na pomoc si můžeme přibrat aplikaci rozeznávající ptáky podle zpěvu nebo některý z mnoha atlasů ptáků. Nebo se můžeme jen tak kochat ptačím zpěvem, v tuto roční dobu velmi intenzivním. Nebo pozorovat, jak se k nám vracejí tažní ptáci a jiní zase odlétají do severních krajů. Při tom všem ale mějme na paměti, že to není samozřejmost a že následkem lidské činnosti je mnoho ptačích druhů v ohrožení.

„Den ptáků“ se v Čechách slaví už od roku 1900. Oficiální rámec dostal 1. dubna roku 1906 podpisem Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva, k níž Československá republika přistoupila v roce 1924. Od té doby jsme o mnoho ptačích druhů přišli a přes veškeré snahy ornitologů situace není nijak růžová.

„Jde o velmi významný den pro ochranu přírody, protože ptactvo je jedním z ukazatelů stavu životního prostředí nejen u nás, ale i v jiných zemích. U nás tento svátek vyhlásil jako první zoolog Otakar Leiský, nestor československé ochrany přírody,“ připomíná prof. Karel Šťastný, významný český ornitolog, zoolog, ekolog, a popularizátor vědy.

Mezinárodní den ptactva má především obrátit pozornost k nebezpečím ohrožujícím ptáky na celém světě a pomoci k jejich ochraně. Největší hrozby na ně číhají v době stěhování, kdy někteří uletí až 10 000 kilometrů. Nejohroženějšími jsou druhy cestující přes Středozemní moře, zejména křepelky a chřástalové polní, vlaštovky a další malí ptáci, táhnoucí v noci. Především na Kypru a v Itálii jich každoročně padne za oběť místním lovcům více než milion.

U nás jsou v důsledku intenzivního rybníkářství ve velkém ohrožení populace vodního ptactva.  I proto byl ornitology letošním „ptákem roku“ zvolen polák velký, který tak převzal pomyslné žezlo od zvonka zeleného. Česká společnost ornitologická chce tímto způsobem upozornit na neutěšený stav naší rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený.

Elegantní potápivou kachnu můžeme pozorovat, pokud budeme mít to štěstí, právě na rybnících. Z naší dříve nejpočetnější kachny se však stal ohrožený druh, za posledních třicet let jsme přišli o třetinu její české populace. Důvodem je intenzivní rybníkářství s nadměrnou rybí obsádkou, úbytek příbřežní vegetace a zarůstání břehů a ostrůvků dřevinami.

Není to jen problém poláka velkého, ale vodního ptactva v Čechách obecně, jak vysvětluje docent Petr Musil z Fakulty životního prostředí ČZU: „Na rybníkách situace vůbec není dobrá. Analyzovali jsme změny početnosti 27 nejběžnějších druhů a zjistili, že 17 druhů vodních ptáků ubývá. Za posledních čtyřicet let jsme ztratili 75 % jedinců. Když si tedy představíme, že v roce 1980 tady byli čtyři ptáci, pak tři z nich ubyli a jen jeden zůstal.“

Příčiny tohoto úbytku vidí ornitolog Petr Musil především ve vývoji rybničního hospodaření a v tom, že v době, kdy se zvyšovala úživnost rybníků, populace vodních ptáků přibývaly. „Někdy kolem roku 1980 ale začíná jejich prudký úbytek. Vede to až k tomu, že dříve běžné druhy jako čírka obecná, potápka černokrká apod. jsou dnes u nás prakticky na vymření. Z druhů, které u nás vymizely, můžeme zmínit potápku černokrkou, čírku obecnou, lžičáka pestrého, čírku modrou, jejíž populace dospěly až k zániku. Tyto druhy u nás téměř přestaly hnízdit, jejich počty jsou minimální,“ uzavírá smutnou bilanci docent Musil. Více o stavu vodního ptactva v Čechách najdete zde.

Pokud se rozhodnete oslavit sobotu 1. dubna pozorování ptactva, za vodními ptáky je nejlépe vyrazit k jihočeským rybníkům nebo do Podyjí. Ostatní ptačí druhy najdete například ve vyhlášených ptačích lokalitách na Křivoklátsku, na Šumavě, v Jizerských horách, na Broumovsku, v oblasti Labských pískovců, v Doupovských horách a na Moravě třeba v Beskydech, v Jeseníkách nebo na Kralickém Sněžníku.

Nejvíc akcí ve vztahu k tomuto dni pořádá Česká společnost ornitologická, a to většinou prostřednictvím svých poboček, kterých je na území republiky celkem osm. „Jsou to zpravidla vycházky pod vedením zkušeného ornitologa spojené s pozorováním a určováním ptáků, mnohdy i s chytáním ptáků do sítí a ukázkami kroužkování. Na některých pobočkách je to spojeno i s úklidem přírody nebo s vylepšování prostředí pro ptáky výsadbou nových stromů či celých remízů,“ zve všechny milovníky ptactva profesor Karel Šťastný a připomíná, že takových příležitostí je během roku více: „Něco podobného se bude dít i za měsíc, kdy se v první květnovou neděli koná Vítání ptačího zpěvu. Jde zřejmě o nejmasivnější ornitologickou akci v Evropě spojenou s probouzením jarní přírody. Je doplněna o ukázky kroužkování, ptačích budek a podobně. A pak se můžeme těšit na první říjnový víkend, který již třicet let patří Festivalu ptactva. Pro veřejnost se organizují vycházky do přírody spojené rovněž s pozorováním ptáků, hlavně jejich migrace.“

Lenka Prokopová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content