Metodika připravená ve spolupráci s kolegy z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, společnostmi Augiášův chlév, s.r.o., a Beatworx, s.r.o., se zaměřuje na nejvýznamnější environmentální dopady letních open air festivalů. Řeší se zde oblasti jako doprava účastníků, logistika dopravy materiálů a zboží, svoz a cirkulární využití vyprodukovaných odpadů či kvalitní vodní management. Také je zmíněna nutnost prevence s cílem odstranění toků materiálů a služeb s nejvýraznějším dopadem na životní prostředí nebo s dopadem, pro který v současnosti neexistuje šetrné technologické řešení. Současně se pozornost zaměřuje na potřebu kvalitní environmentální edukace a intervence jak u návštěvníků, tak performerů, jejichž doprava má velký dopad na uhlíkovou stopu festivalů.
„Na začátku projektu jsme se potýkali s těžkostmi způsobenými pandemií covidu. Ta v prvním roce řešení projektu znemožnila konání letních festivalů a ve druhém neumožnila trvání festivalové sezóny v plném rozsahu. Teprve až třetí a čtvrtý rok jsme se dostali na plně obsazené festivalové akce a v takovém rozsahu, jak jsme potřebovali. Přes všechny tyto problémy se nám podařilo dosáhnout všech plánovaných výstupů projektu i naplnit očekávaní festivalové asociace FESTAS, která byla externím garantem projektu. Prezentované aktivity byly na workshopu na Prague Music Week pozitivně hodnoceny a myslím, že účastníky překvapil velký rozsah aktivit a celkový záběr našeho týmu,“ shrnuje projekt jeho vedoucí doc. Lenka Wimmerová z katedry aplikované ekologie.
Připravená metodika prochází v současnosti finální korekturou a grafickou úpravou. Poté bude zdarma k dispozici ke stažení na webových stránkách účastníků projektu a bude předložena k odbornému posouzení na Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Příští festivalovou sezónu tak všichni budou moci plánovat s festivalovou metodikou v kapse.
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled
