Každý rok pak česká strana ukrajinským kolegům nabízí k řešení vedle standardní společné problematiky, jako jsou kyberkriminalita, pátrání či kriminální analytika, i další oblasti, v nichž by bylo možné a vhodné poskytnout podporu či prohloubit spolupráci.
Projekt Posílení spolupráce služeb kriminální policie Ukrajinské národní policie a Policie České republiky – Ukrajina 2023, jehož nositelem je plk. Martin Bohman, Ph.D., z úřadu SKPV Policejního prezidia ČR, nabízí mimo jiné možnost využití výsledků jednoho z unikátních inovačních projektů českého bezpečnostního výzkumu, na kterém se podílela Česká zemědělská univerzita v Praze. Jedná se o aplikaci projektu číslo VI20172020088 Využití vyspělých technologií a čichových schopností psů pro zvýšení efektivity vyhledávání pohřešovaných osob v terénu (projekt Pátrač), který byl řešen v období 2017 až 2021 s finanční podporou Ministerstva vnitra ČR.
Za realizací projektu stojí doc. Helena Chaloupková, Ph.D., a Ing. Ivona Svobodová, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze, hlavní tvůrce SW Ing. Jan Růžička, Ph.D., a v neposlední řadě otec projektové myšlenky pplk. Ing. Vladimír Makeš. Pátrač již byl úspěšně nasazen v terénu a nyní je na přání Policie ČR rozvíjena aktualizovaná verze této aplikace za účelem plošného nasazení.
Unikátní funkcionality přijeli ve středu 13. prosince 2023 otestovat na Českou zemědělskou univerzitu i zástupci Národní policie Ukrajiny v čele s ředitelem Zakarpatské oblasti policejním generálem Yaroslavem Kolesnikem. Nechyběla praktická ukázka v terénu za účasti Speciální pořádkové jednotky KŘP hl. m. Prahy a odboru pátrání úřadu SKPV.
Samotné předání výsledků projektu Pátrač do praxe ukrajinským bezpečnostním složkám by mělo proběhnout v letošním roce, a to za předpokladu, že bude k realizaci vybrán navazující projekt BRS Ukrajina 2024. Potenciální využití lze předpokládat nejen v rámci hlavního zaměření Pátrače, tedy při pátrání po pohřešovaných osobách či osobách v pátrání, ale například i při pátrání po masových hrobech, v procesu čištění rozsáhlých zaminovaných ploch nebo při monitoringu území kontaminovaných různými způsoby.
„Nové poznatky získané výzkumem jsou vždy dobrým nástrojem, který má sloužit a pomáhat lidské společnosti. Mám upřímnou radost, že projekt Pátrač 1 tuto myšlenku naplňuje, a navíc ji umocňuje i mezinárodní využití výsledků práce našeho týmu tím, že mohou pomáhat nejen na území České republiky. Mohou však být užitečné i mimo naše hranice včetně rozšíření na další potřebné činnosti, které současná doba vyžaduje,“ uvádí doc. Helena Chaloupková, řešitelka projektu a vedoucí katedry etologie a zájmových chovů Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
„Myslím, že právě takovýto projekt, jako je Pátrač, a forma pomoci, kterou jeho výsledky mohou nabídnout kolegům na Ukrajině, jsou tím správným způsobem, jak být nápomocný a zároveň šířit dobré jméno ČZU i policie v zahraničí. Ukrajinští policisté ze Zakarpatí byli z možnosti nasazení Pátrače nadšeni již nyní a věřím, že využitelnost, například i při čištění zaminovaných lokalit v řadě dalších oblastí Ukrajiny na východě země, je velmi široká a univerzální,“ dodává plk. Bohman.
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled
