Nový článek týmu Martina Valtery (MENDELU v Brně) a týmu Lukáše Jačky a Romana Jurase (ČZU v Praze) aktuálně publikovaný ve významném vědeckém časopise Catena odhaluje nové detaily o infiltraci vody do lesní půdy. Vědci zkoumali schopnost vsaku krátkých vydatných srážek na svahu zalesněném smrkem ztepilým. Pomocí strojového učení porovnali snímky půdních profilů s distribucí vody vizualizovanou speciálním barvivem a zjistili, že mikroreliéf lesní půdy vzniklý vývraty stromů výrazně usnadňuje infiltraci do podloží ve srovnání s původním neporušeným svahem.
Ponechání mikroreliéfu po vývratech jako přirozeného dědictví v lesních půdách může tedy zmírnit negativní hydrologické efekty intenzivního lesního hospodaření (např. utužení půdy) a klimatické změny (častý výskyt extrémních srážek a suchých období) a zvýšit množství vody v půdě na zalesněných svazích. S těmito příznivými účinky mikroreliéfu na hydrologii lesa by se mělo počítat při hydrologickém modelování a hospodaření s lesní půdou. Výzkum byl částečně podpořen projektem SWAMP, a je tak dalším dílkem do mozaiky projektů, který představuje koncept tzv. Chytré krajiny.
Celý článek si můžete přečíst zde.
Citace: Valtera, M., Jačka, L., Juras, R., Blöcher, J. R., Juřička, D., Deutscher, J., & Pavlásek, J. (2023). Pit-mound microrelief on a forested slope drives infiltration and preferential flow after heavy rainfall–experiments with soil resistance monitoring and dye tracing. CATENA, 229, 107231.
Podobné články
Přestože mokřady patří mezi nejvýznamnější ekosystémy na světě, globální ochrany se dočkaly až v 70. letech minulého století. Svátek mají na Hromnice, protože právě 2. února 1971 podepsala malá skupinka environmentalistů na kongresu v íránském Ramsaru mezinárodní úmluvu o mokřadech.
V příštích čtyřech letech bude směr, jímž by se měla ubírat Česká zemědělská univerzita v Praze, udávat nově zvolený rektor Michal Lošťák. Akademický senát ho na podzim vybral ze tří kandidátů, poté jeho nominaci spolu s dalšími rektory vysokých škol
