Proč česká pole vysychají, i když prší? Nové poznatky o deficitním hospodaření s vodou

Výsledky ukazují, že zejména rostoucí teploty – nikoli nedostatek dešťů – vedou k deficitnímu hospodaření s vodou. Klesající kvalita půdy, skladba pěstovaných plodin a dlouhodobá udržitelnost zemědělské výroby patřily mezi hlavní výzkumné cíle tohoto projektu.

Deficit vody a vliv rostoucích teplot

Představte si půdu jako houbu, která by měla nasáknout a udržet vodu potřebnou pro růst rostlin. Podle normy ČSN 750434 existuje optimální množství srážek, jež by zajistilo maximální výnosy pro každou z uvažovaných plodin. Výzkum odhalil, že u všech těchto plodin dochází k dlouhodobému deficitnímu hospodaření s vodou – ne proto, že by deště chyběly, ale kvůli postupně rostoucím teplotám, které urychlují evapotranspiraci. Jinými slovy, naše půda ztrácí svou kvalitu, a tím pádem klesá i její schopnost vodu udržet (retenční schopnost). Nevhodná skladba plodin dále zatěžuje půdu a postupně vede k její degradaci, což negativně ovlivňuje i retenci vody, zejména v méně příznivých oblastech (LFA – less favourable areas).

Skladba plodin a změny crop mixu

Výsledky průzkumu jasně ukazují, že se mění i složení pěstovaných plodin – plodinový mix. Vědci zkoumali, zda zemědělci reagují na deficit vody tím, že rozšiřují zastoupení plodin, které mají nižší nároky na závlahu. Bylo zjištěno, že např. pěstovaná plocha pšenice a řepky výrazně vzrostla, zatímco odrůdy, jako jsou žito, oves či brambory, které vyžadují více vody, ustoupily. Bohužel tato změna není pouze reakcí zemědělců na měnící se klima, ale především reakcí na měnící se tržní podmínky. Dobrou zprávou ale je zjištění, že měřitelný deficit vody se zatím neprojevuje katastrofálně na výnosech, protože zemědělci kompenzují nižší retenci zvýšenou intenzifikací výroby a dalšími vstupy. Smutnou zprávou ale je, že zvyšující se intenzita produkce (větší spotřeba hnojiv, herbicidů, pesticidů apod.) a klesající diverzita pěstovaných plodin dlouhodobě zhoršuje kvalitu půdy a její schopnost udržet vodu.

Cesty ke zvýšení udržitelnosti

Zjištěné údaje jasně ukazují, že klíčovým problémem není tolik diskutovaný nedostatek srážek či změny v jejich rozložení, ale rostoucí teploty, které způsobují vysoušení půdy. Výzkum dále zdůrazňuje, že tyto rostoucí teploty vedou k deficitnímu hospodaření s vodou v české rostlinné produkci. Nevhodná skladba plodinového mixu, která neodráží podmínky měnícího se klimatu, pak přispívají ke snížené schopnosti půdy vodu zadržovat. Ačkoliv zatím tento deficit nepůsobí katastrofálně na výnosy, zejména díky zvýšené intenzifikaci, dlouhodobé dopady mohou být závažné jak pro stabilitu výnosů, tak pro konkurenceschopnost českého zemědělství. Pro zajištění dlouhodobé ekonomické a environmentální udržitelnosti je proto nezbytné přijmout nová řešení. Doporučovaná opatření zahrnují zvyšování obsahu organického materiálu v půdě, který výrazně zlepšuje její retenční schopnosti, a zavádění moderních technologií pro šetrné hospodaření s vodními zdroji. Úzká spolupráce mezi vědci, zemědělci a politiky je klíčová k prosazování inovativních opatření, která zabrání dlouhodobé degradaci půdy a zajistí nejen stabilitu výnosů, ale také budoucí stabilitu potravinové produkce tváří v tvář měnícímu se klimatu. Takový odpovědný přístup umožní českému zemědělství zůstat dynamickým a konkurenceschopným prostředím, schopným reagovat na výzvy klimatické změny.

Ing. Karel Jílek / Ing. Karel Malec, Ph.D./ Karolína Pospíšilová

Tento článek byl inspirován a přepsán z odborné studie: MALEC, Karel; GEBELTOVÁ, Zdeňka; MAITAH, Mansoor; APPIAH-KUBI, Seth Nana Kwame; SIROHI, Jitka et al. Water Management of Czech Crop Production in 1961–2019. Online. 2021. Dostupné z: https://www.mdpi.com/2077-0472/12/1/22.