Entomologové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze zahajují projekt Praha kvete. Majitelům zahrad v Praze a nejbližším okolí poskytnou osivo s vhodným druhovým složením rostlin k založení vlastní květnaté louky pro podporu mnoha druhů hmyzích opylovačů.
Následně zapojí veřejnost i do standardizovaného sčítání tohoto ohroženého hmyzu. Data pomohou zmapovat aktuální situaci spojenou s úbytkem opylovačů ve městech. “Nejvhodnější doba k založení květnaté louky je právě nyní v září a říjnu, a stačí i malé plochy o výměře od 10 metrů čtverečních,” doplnil vedoucí projektu Filip Harabiš.
Zahrádkáři a další veřejnost získají od specialistů pro založení své louky pro hmyz veškerou podporu, krom osiva i návod, a budou se moci zapojit do další aktivit – monitoringu hmyzu nebo soutěže o nejhezčí louku. Soukromé zahrady totiž představují plochy s obrovským potenciálem pro podporu opylovačů. Zaujímají ve městech poměrně rozsáhlé zelené plochy a tento nevyužitý potenciál v kontextu snižující se diverzity opylovačů v okolní krajině narůstá. V mnoha světových metropolích existují projekty, které se snaží biodiverzitu soukromých zahrad a parků podporovat, například vytvářením plošek s lokální nektaronosnou skladbou lučních společenstev i následným monitorováním stavu těchto lokalit.
“Během prvního roku řešení pilotního projektu Praha kvete nás kontaktovalo mnoho nadšených zahrádkářů se zájmem o založení květnaté loučky na své soukromé zahradě. Letos se nám podařilo najít finanční prostředky, abychom mohli poskytnout přímou podporu těchto aktivit,” doplnil Harabiš.
Stále častěji se setkáváme s důkazy svědčícími o tom, že v důsledku lidské činnosti dochází k výraznému poklesu globální biologické rozmanitosti. Intenzifikace zemědělství, změny hospodaření v krajině a urbanizace patří mezi nejčastěji uváděné procesy, které negativně ovlivňují diverzitu. Objevilo se několik alarmujících studií, které poukazují na enormní pokles biodiverzity hmyzu. Tento kritický pokles sledujeme zejména u skupin, které potřebujeme pro svůj život nejvíce, jedná se o druhy poskytující tzv. ekosystémové služby. Za takové druhy hmyzu považujeme například nezastupitelné opylovače, které ani v moderní době nedokážeme plnohodnotně nahradit. Nestačí pouze podpora včelařství, včela medonosná se totiž podílí na opylování mnoha druhů rostlin poměrně malým dílem a některé z nich dokonce není schopna opylovat vůbec.
Jednou z možností, jak napomoci opylovačům ve městech a blízkém okolí je zakládání alespoň malých květnatých luk. Tyto plochy fungují jako důležité oázy nektaru uprostřed městské pouště. Projekt podporuje Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím grantové soutěže a s jeho podporou vědci zakládají plochy pro podporu opylovačů ve veřejných prostranstvích a školních zahradách. Letos cílí i na soukromé zahrady.
Máte-li kousek zahrady, kterou jste ochotni propůjčit opylovačům, napište na: prahakvete@gmail.com
Web: https://www.prahakvete.com/
Facebook: https://www.facebook.com/Prahakvete-103286114760145
Instagram: https://www.instagram.com/prahakvete/
Zajímá Vás výzkum biodiverzity? Sledujte sociální sítě #biodiverzitafzp
Podobné články
Agentura Times Higher Education publikovala nový žebříček světových univerzit. ČZU se umístila ve skupině na 801.-1000. místě na světě (celkem bylo hodnoceno přes 2650 univerzit). V této skupině je z ČR pouze Univerzita Palackého a ČZU se tak v ČR
Kampus České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) se rozrostl o novou budovu demonstrující principy udržitelného rozvoje – unikátní Pavilon environmentálních studií. Odborníci z Fakulty životního prostředí, kteří pavilon budou využívat, v jeho realizaci uplatnili aktuální trendy a technologie, které přispívají
