„Z dlouhodobého hlediska to pro zvířata bude obrovský profit,“ říká Vladimír Bejček a vysvětluje: „Dřevo, které shoří, dodá do půdy živiny, přibude více listnatých stromů a lze odhadnout, že v budoucnu bude dominovat buk, který v této lokalitě převládal předtím, než v ní byly uměle vysazeny smrkové porosty. Do několika let tam bude pro zvířata neporovnatelně příznivější prostředí.“
V národním parku se vyskytují druhy zvířat běžné po celém Česku. Jednou z výjimek je kamzík, který tam byl vysazen před více než sto lety a žije tam dodnes.
Zvířata by podle děkana Fakulty životního prostředí ČZU neměla mít problém před plameny uniknout vzhledem k charakteru požáru. Park totiž není zasažen plošně, ale objevují se spíše jednotlivá ohniska, proto zvířata utečou dříve, než se k nim oheň dostane. Drobnější druhy jako lasice si jsou také schopné najít úkryty, a požár bez úhony přežijí.
Přemysl Bobek z Botanického ústavu Akademie věd ČR, který se zabývá studiem vlivu požárů na dlouhodobý vývoj lesních ekosystémů, uvedl, že z biologického hlediska se ekosystém lesa s následky požáru vypořádá. „Požárové narušení lesa bude mít na přechodnou dobu nepochybně snadno viditelné projevy, ale určitě není namístě obávat se toho, že se na zasažená místa les už nevrátí,“ upozornil vědec. „Z našich výzkumů jasně vidíme, že každé takové narušení se v minulosti vždy podařilo zacelit,“ dodal. Dále zdůraznil potřebu vyššího podílu listnáčů v nových generacích lesů v ČR. „Situace posledních let nám jasně ukazuje, že koncept jednodruhového hospodářského lesa postaveného na produkci smrku nedává do budoucna ekologický a ani ekonomický smysl. Dlouhodobým suchem oslabený smrkový les snadno podlehne napadení lýkožroutem, nebo ho zničí požár. Z výzkumů přitom víme, že listnaté lesy hoří podstatně méně snadno než jehličnaté,“ upozornil Přemysl Bobek.
Požár v Českém Švýcarsku vypukl v neděli. Oheň zasáhl plochu zhruba 1000 hektarů. Na místě zasahuje přes 400 hasičů.
Zdroj: ČTK
Podobné články
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
Poslední pátek v září s datem 26. 9. 2025 bude patřit Noci vědců, největší popularizační akci svého druhu. Více než 130 institucí a firem v 73 městech republiky nabídne program zaměřený na téma Bohatství. Do unikátní vědecké show se tradičně
