Point One ČZU pomáhá vykročit od snu ke skutečnému podnikání

O tom, co všechno můžete čekat od podnikatelského inkubátoru Point One, hodně napoví transparnet v jedné ze společných „dílniček“: „Prosíme ty, kteří tvrdí, že něco nejde, aby nezdržovali ty, kteří to už dělají.“
Od svého založení v roce 2014 se inkubátor nepřehlédnutelně rozrostl. Především v průběhu roku 2019, kdy se díky grantu Magistrátu hl. m. Prahy podařilo zrekonstruovat stávající skromné prostory v prvním patře studentských kolejí a rozšířit je o nové příležitosti k setkávání a práci. „Největší je prostor ve třetím patře, ten je určen pro schůzky, přednášky, projekce apod. Pak máme novou zasedačku, dvě kanceláře a malou dílnu, kde se odehrává celá řada tvůrčích, rukodělných a tradičně řemeslných projektů. Tam si každý může tvořit a kutat svoje první prototypy a návrhy,“ líčí manažerka inkubátoru Klára Palasová a upřesňuje: „Smyslem rekonstrukce byla snaha dotáhnout celý prostor, dovybavit ho zajímavým hardwarem, aby projekty v počáteční fázi nebyly omezovány žádnou bariérou. Protože člověk se většinou bojí udělat ten zásadní krok od nápadu směrem k byznysu. Tady se snažíme šetřit i finanční zdroje, poskytujeme lidem bezpečné zázemí, aby si otestovali, jestli jejich nápad má nebo nemá smysl.“
Když zrovna neřádí koronavirová pandemie, nabízí inkubátor prostor pro členská setkání, workshopy, chodí sem lektoři, konají se tu všechny větší externí nebo interní akce. Mohou tu pracovat jednotlivé týmy, dokonce i k vaření jsou skvělé podmínky: „Máme projekty zaměřené na jídlo, takže si tu studenti vaří svoje dobroty, testují produkty, když ještě nejsou úplně certifikované,“ líčí dění v inkubátoru Klára Palasová.
Posledním velkým hitem je projekt „V Pytli“, což jsou ekologické obaly z čedičového vlákna určené pro transport, které se dají opakovaně použít. V inkubátoru také mají aplikaci, sledující udržitelnost šatníku: „Člověk se tak může vyhnout nakupování zbytečných kousků, které pak stejně nepoužívá, a zjistí, že se vyplatí investovat víc peněz do kvalitního materiálu. Takové projekty vycházejí ze strategie udržitelnosti, kterou naše univerzita prosazuje,“ připomíná Klára Palasová. Velkou devizou inkubátoru je smysl pro komunitu. Podnikatelé, kterým Point One pomohl s rozjezdem, se sem často vracejí. „Říkáme jim buddies a jsou to naši juniorní mentoři. Pro začátečníky je mnohdy těžké pochopit, jak inkubátor funguje, a tito lidé jim pomáhají překonat počáteční bariéry. To je naše přidaná hodnota. Chceme, aby všichni na inkubátor dobře vzpomínali, a zároveň na něm dál participovali. Aby říkali, že jsou ze Zemědělky, že tu vyrostli. A to se, myslím, daří,“ konstatuje manažerka inkubátoru Point One Klára Palasová.

Lenka Prokopová

Projekt V Pytli hledá alternativu k jednorázovým obalům
Eva Andrejsová a Háta Vicherková jsou kamarádky, které svedla dohromady tak trochu náhoda. Seznámily se při organizaci výstavy Otisk, na které Háta prezentovala své obrazy a Eva dělala kurátorku. Sedly si názorově i lidsky, a tak se spolu pustily i do dalších projektů, mimo jiné i do hledání náhrady jednorázových obalů. Tak vznikl projekt V Pytli, který je nyní aktivním členem inkubátoru Point One na ČZU.

Evo a Háto, můžete představit svůj projekt jednou větou?
Myslíme si, že bychom měly veškerou svou inteligenci, vynalézavost a kreativitu směřovat na projekty spojené s udržitelnou budoucností, proto se společně s firmami a lidmi kolem nás snažíme ulehčovat naší planetě od jednorázových plastových obalů a poukazujeme na neekologičnost textilního průmyslu.
Jak přesně to děláte?
V první řadě se soustřeďujeme na upcyklaci textilu, který by se bez užitku vyhodil. Z něj pak vyrábíme náš první produkt – set na výrobu povoskovaných ubrousků. Kromě tohoto setu, který si zákazník může poskládat podle svých představ, nabízíme i možnost edukativních workshopů, kde se právě o problematice nadměrné spotřeby v rámci vlivu na životní prostředí bavíme.
Druhou větví našich současných aktivit je vývoj náhrad plastových vaků, tzv. big bagů, které se používají především ve stavebnictví na manipulaci s různými materiály. Plastové vaky mají poměrně krátkou životnost a následně se většinou vyhodí. Oproti tomu náš GeoBag, který vyvíjíme z čedičové textílie, má uzavřený cyklus výroby a dá se jednoduše mnohonásobně recyklovat, téměř jako sklo. Vlastnostmi se vyrovná současným pytlům a v některých ohledech je i předčí.
Jak jste se dostaly k poměrně dost netradičnímu materiálu, jako je čedičová textilie?
Když jsme hledaly materiál, který by splňoval naše představy o recyklovatelnosti a dlouhodobém využití, strávily jsme spoustu času poměrně detailní rešerší a objevily právě čedič. Na druhou stranu tento materiál není zas tak netradiční, jen se o něm moc nemluví.
Jak se z čediče, tedy horniny, vyrábí textilie?
Samotná výroba je celkem jednoduchá. Nejprve probíhá výroba čedičového vlákna, která vyžaduje roztavení drceného a promytého čedičového kamene při teplotě přibližně 1500 °C. Potom se roztavená hornina vytlačuje malými tryskami za vzniku dlouhých čedičových vláken (tzv. nekonečné vlákno). Ta se po zchlazení navíjejí na cívky, se kterými se pracuje podobně jako s jakýmkoliv jiným vláknem v tomto stavu, ačkoli nekonečné vlákno má svá drobná specifika.
Jak jste se k výrobě obalových materiálů vůbec dostaly?
Byla to poměrně dlouhá cesta. Chtěly jsme začít s docela odlišným projektem. Týkal se dodávání farmářských výrobků do pražských večerek a obchodů s potravinami. Po nějaké chvíli strávené nad tímto projektem jsme ale vyhodnotily, že nám mnohem více vadí problematika obalových materiálů. A to jak těch pro konečné zákazníky, tak těch pro transport.
Kam byste to chtěly s projektem dotáhnout?
Do prvotřídního pytle! Rády bychom dodávaly vaky velkým stavebním firmám a posunuly ideu udržitelných obalů mezi co nejvíc lidí. Také bychom se chtěly jako firma rozrůst o více členů a společně vymyslet další udržitelné obaly z nových materiálů.
Proč jste se rozhodly vstoupit do Point One?
Pociťovaly jsme potřebu konzultovat naše kroky s odborníky. Vstoupit do Point One nám doporučili pánové z platformy Busyman, a musíme říct, že díky skvělým mentorům, kteří v Point One působí, se naše podnikání posouvá rychle kupředu.
Celý článek na webu Point One – www.pointone.czu.cz.
Ing. Mgr. Petr Kopeček