Mezinárodní vědecký tým potvrdil, že pestrá ptačí společenstva jsou spolehlivým ukazatelem kvality životního prostředí velkých měst. Analýza dat z šestnácti evropských velkoměst prokázala souvislost mezi vzrůstajícím zastoupením prvků městské zeleně a rostoucím počtem druhů ptáků. Více urbanizovaná města mají společenství ptáků více homogenní s druhy málo potravně specializovanými.
Výzkum týmu Federika Morelliho z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze probíhal v letech 2018–2020 v rámci projektu GAČR „Vliv urbanizace na různé aspekty diverzity ptáků: vztah složení ptačích společenstev k míře znečištění, vegetaci a hustotě zástavby.“ Ambicí projektu je získat informace, které v praxi povedou k šetrnějšímu a přírodě bližšímu rozvoji městského prostředí.
„Zmapovali jsme místní charakteristiky měst z hlediska způsobu využití půdy, struktury zástavby a typu a množství vegetace v městské zeleni a stanovili úroveň hlukového a světelného znečištění prostředí,“ uvedl Morelli. Hlavním cílem projektu bylo zhodnotit dopad různých vlastností městského prostředí na biodiverzitu, přičemž ptáci sloužili jako modelové organismy. V šestnácti evropských velkoměstech probíhal po dobu dvou let terénní sběr dat, prostorová analýza a statistické modelování. Díky nim vědci získali nové poznatky o možnostech identifikace území s vysokou kvalitou prostředí ve městech.
Vědci odhalili také souvislost mezi přítomností trávy, stromů a vodních prvků s rozmanitostí ptačích komunit – s vyšší přítomností městské zeleně klesá příbuznost ptačích druhů. „Ukazatele vysoké úrovně urbanizace krajiny, jako je zástavba, hustota chodců, úroveň světelného znečištění, jsou spojeny s vyšší fylogenetickou příbuzností druhů. Fylogeneticky jsou si dva druhy příbuznější, čím blíže do minulosti mají společného předka. Takové komunity jsou potenciálně méně odolné, pokud čelí ekologickému stresu. Je zajímavé, že přítomnost keřů v zahradách a na zelených plochách pomohla zmírnit tento účinek,“ upřesnil Morelli.
Hlavní význam projektu spočívá v jeho zaměření na velkou prostorovou škálu a v zapojení spolupracovníků z mnoha evropských zemí. Výsledky projektu (www.urbanbiodiversity.net) mají ambici získat cenné informace, které by v praxi vedly k šetrnějšímu a přírodě bližšímu rozvoji městského prostředí. „Udržení diverzity ptáků vede ke zvýšení odolnosti ekosystémů našich měst, jinými slovy ochrana městské biologické rozmanitosti má také pozitivní dopad i na život občanů,“ uzavřel Morelli.
Federico Morelli je kvantitativní ekolog, v současné době pracující jako docent na České zemědělské univerzitě v Praze. Podílel se na několika evropských projektech modelování dopadu využívání půdy a změny klimatu na prostorové rozložení biologické rozmanitosti. Těžištěm jeho výzkumného zájmu je makroekologie, modely distribuce druhů, městská a silniční ekologie, prostorové vzory biologické rozmanitosti a bioindikátory jako nástroj plánování ochrany.
Podobné články
Jak lze efektivně využívat přírodní zdroje, omezovat množství odpadu a zavádět inovativní technologie do zemědělství? Odpovědi na tyto otázky hledali studenti Gymnázia a SOŠ Plasy, kteří koncem října navštívili Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Na workshopu Bioekonomika: budoucnost udržitelné Evropy
Jak může agrolesnictví pomoci zemědělcům lépe čelit klimatickým změnám a proč bychom se na stromy v zemědělské krajině měli dívat také jako na ekonomickou příležitost? I o tom diskutovaly čtyři významné osobnosti světového agrolesnictví na mezinárodním setkání v Praze. Podle
