Program Pestrá krajina: Rodinné farmy jako účinný lék pro českou krajinu

Zlatá medaile programu Pestrá krajina za rok 2021 náleží čtyřem rodinným farmám. Jsou to Dvůr Havransko na Nymbursku, Vinařství Válka na Břeclavsku, Motýlí ráj Ždánice na Hodonínsku a Farma Člupy u Vyškova. Stříbrnou medailí bylo oceněno pět farmářů: Štechův statek v Ostrově u Příbrami, farma Jiřího Michaliska na Krnovsku, rodinná farma Valihrachových na Břeclavsku, Rosa u Trutnova a farma Jana Chalupy u Českých Budějovic. Bronz si z Prahy odváží Václav Veleta od Pelhřimova. Všichni ocenění mají jedno společné: lásku k půdě a snahu přenechat své hospodářství v co nejlepším stavu příštím generacím. A všichni mají zásluhu na tom, že se česká krajina pod jejich rukama opět vrací do kondice.

„Je opravdu těžké určit, které farmy jsou nejlepší. Všechny patří mezi naprostou špičku a jsou mezi nimi nepatrné rozdíly,“ podotýká předseda hodnotitelské komise programu Pestrá krajina Daniel Pitek.

Konferenci zahájil předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek a kromě uznání na adresu farmářů připomněl, jaké legislativní a byrokratické bariéry musí při své práci překonávat. Předseda Senátu Miloš Vystrčil neopomněl vyzdvihnout kvality všech, kteří o půdě dokážou přemýšlet z dlouhodobého hlediska.

A rektor hostitelské ČZU Petr Sklenička vyjádřil přínos programu Pestrá krajina slovy: „Pestrost, rozmanitost a diverzita jsou synonymem stability. Stability ekonomické, ekologické i hydrologické,“ a dodal: „Musíme měnit naše zacházení s krajinou. Ocenění farmáři jsou důkazem, že citlivě hospodařit lze i dnes.“

V bloku vystoupení hostů pohovořil Daniel Pitek, předseda hodnotitelské komise programu Pestrá krajina, o legislativních a úředních překážkách realizací v krajině. Krajinné prvky vytvořené s podporou z krajinotvorných programů MŽP přiblížila ve svém vystoupení Klára Čámská z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Program Pestrá krajina vyhlásila Asociace soukromého zemědělství ČR poprvé v roce 2018 jako komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu. Vycházela přitom z potřeby poukázat na to, jak sedláci na rodinných farmách přemýšlejí o konceptu svého hospodaření. „Velice mne těší, že se dosavadní ročníky programu Pestrá krajina zatím velice dobře osvědčily a snaha naší organizace odlišit po všech stránkách přínosný model klasického selského hospodaření od korporátního agrobyznysu se dostává postupně do povědomí stále širší veřejnosti,“ zdůraznil předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

„Cílem je ukázat dobré příklady z praxe a inspirovat ostatní. Zároveň také poskytnout ocenění či další podporu sedlákům, kteří hospodaří citlivě s ohledem na krajinu a své okolí a svými aktivitami přímo či nepřímo přispívají ke kvalitě života na vsi,“ přibližuje filozofii Pestré krajiny Kateřina Pixová, proděkanka Fakulty životního prostředí ČZU a členka hodnotitelské komise programu Pestrá krajina, a dodává: „Zásadní problém naší krajiny vidím ve velkoplošném intenzivním hospodaření obřích podniků bez znalostí a respektu k lokálním přírodním, ale i historickým či společenským vztahům. Tento přístup je pouhým průmyslem, který využívá zdroje, ale nevrací nic zpět krajině, přírodě a ani společnosti jako takové. Sedláci zapojení do programu Pestrá krajina naštěstí jasně ukazují, že je možné fungovat mnohem lépe.“

Záměrem iniciátorů programu Pestrá krajina je upozornit na skutečnost, že přes nelehké byrokratické překážky sedláci neváhají na svých farmách a v jejich okolí realizovat pestré osevní postupy, vysévat biopásy, budovat drobné vodní nádrže, obnovovat či vysazovat nové sady, remízky či aleje, nakládat šetrně s půdou. Zkrátka uvádět do života opatření prospěšná pro krajinu, životní prostředí a celou společnost.

Lenka Prokopová