Realizace Pavilonu environmentálních studií (PES) je dalším výsledkem zodpovědného přístupu univerzity k moderní urbanizaci. ČZU se každoročně umisťuje na předních příčkách mezinárodních žebříčků hodnotících ohleduplnost provozu instituce k životnímu prostředí. Na 12 300 rostlin tvoří nejdominantnější prvek – zelené fasády pavilonu, střešní zahrada se rozkládá na 530 metrech čtverečních, 120 metrů krychlových srážkové či předčištěné šedé vody může být zachyceno v nádržích v podzemních patrech a nadále využito pro zavlažování a další rozšíření akumulačních kapacit je právě v před dokončením.
První rok provozu byl využit pro optimalizaci závlahového režimu s cílem vytvoření „bezodtokového systému“ využívajícího pouze dešťovou a recyklovanou šedou vodu. „Lze například uvést srovnání dat z letních a podzimních měsíců, kdy se jednoznačně prokazuje vliv teploty na spotřebu vody pro závlahy vegetace. Například při průměrných teplotách v srpnu 23,35 °C byla spotřeba vody na střeše 24 263 litrů a na fasádě 49 032 litrů. Jakmile teploty v září poklesly na průměrných 17,73 °C, spotřeba vody výrazně klesla na 12 642 litrů na střeše a 34 369 litrů na fasádě,“ vysvětluje Tereza Hnátková, specialistka na modro-zelenou infrastrukturu z Fakulty životního prostředí. „Rovněž jsme vyzkoušeli kapacitu našich nádrží při zářijových deštích, které v České republice způsobily katastrofální povodně. Výsledek je ten, že systém zafungoval bez problémů a 120 kubíků se ukázalo jako dostatečných. Jedná se o příklad řešení nakládání s vodou v obcích, které po povodních na základě zvýšeného zájmu nyní konzultujeme s řadou samospráv,“ doplnila Hnátková.
Funkční systémy pavilonu se v současné době rozrůstají o velkokapacitní podzemní nádrže na srážkovou vodu, jež pokryje experimentální zatravněné parkoviště se čtyřmi druhy povrchů. Vzroste tak akumulační schopnost o dalších 260 metrů krychlových, které bude možné využít k zavlažování nedalekých skleníků a přilehlých zelených ploch. „S plným provozem počítáme od jara 2025. Věříme, že tato expanze významně přispěje ke zlepšení celkového mikroklimatu našeho kampusu a současně budeme moci jít příkladem v zodpovědném urbanismu. Ocenění, kterého se nám dostalo, je snad důkazem této naší snahy a bude motivovat i k další k ochraně životního prostředí,“ dodal tajemník fakulty a správce budovy Vladimír Zdražil.
Podobné články
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
