Na přesně vytyčené letecké trase pomocí bezpilotního prostředku, dronu osazeného multispektrální kamerou, vědci mapují změnu stavu tamních vegetace. Zejména smrky ztepilé procházejí v posledních letech značnou proměnou. I na první pohled je patrný rozpad smrkových porostů na západním svahu nejvyšší české hory Sněžky. Na vině je nejen působení kůrovce, ale také kumulativní efekt stresu v podobě sucha. Teplotu a vlhkost půdy v Obřím dole navíc dlouhodobě měří půdní senzory. V kombinaci s dálkovým průzkumem se tak nabízí celostní vhled do jedinečné lokality horské přírody.
„Kombinace výskytu kůrovce a stresu ze sucha urychluje degradaci lesů. Vzhledem k pozorovaným trendům je klíčové pokračovat v dlouhodobém monitorování, abychom lépe pochopili, jak se tyto ekosystémy přizpůsobují a jaké strategie by mohly pomoci zmírnit jejich úbytek,“ vysvětluje Jan Komárek z katedry prostorových věd FŽP.
Aktivity vědců v Krkonoších se v současné době znásobily díky mezinárodnímu projektu EarthBridge, který do Obřího dolu v roce 2024 přivedl skupinu mezinárodních studentů z německých, italských a českých univerzit, aby zde společně sledovali a řešili aktuální environmentální problémy, jako je vliv klimatické změny na nejvyšší české pohoří.
Zdroj: Fakulta životního prostředí ČZU
Podobné články
Výzkum velblouda divokého v mongolské poušti Gobi přinesl studentce Fakulty tropického zemědělství ČZU Martině Sihelské vítězství v kategorii Grrrls v letošním ročníku Cen SDGs. Její práce propojuje terénní výzkum, ochranu ohrožených druhů a praktickou péči o jednoho z nejvzácnějších savců
Ministerstvo zemědělství pořádá ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem Praha a Českou zemědělskou univerzitou 11. ročník edukativní soutěžní akce pro rodiny s dětmi a školní kolektivy Za tajemstvím potravin aneb Víš, co jíš? Koná se ve dnech 2. a 3.
