Zimoviště vodních ptáků se v Evropě i u nás mění, ukazují výsledky sčítání
Rozšíření i početnost jednotlivých druhů se mění v důsledku klimatických změn. Předchozí mírné zimy umožnily jednotlivým druhům posunutí zimovišť z jihozápadu na severovýchod Evropy nebo do vnitrozemí kontinentu. V posledních desetiletích u nás narůstaly počty zimujících jedinců různých druhů hus, racků, volavek a většiny druhů kachen. Měnily se i jejich nároky na prostředí. Na našem území tak vzrůstá význam stojatých vod (přehrad, pískoven, zatopených lomů aj.) vytvořených člověkem v posledních desetiletích. Významným faktorem, který s těmito změnami souvisí, je potravní specializace jednotlivých druhů. Na našem území narůstá početnost především zimujících býložravých a rybožravých druhů „V loňském roce 2023 jsme zjistili například rekordní počty volavek bílých, volavek popelavých a racků bělohlavých. Nověji u nás pravidelně začínají zimovat vzácné druhy jako kormorán malý, ostralka štíhlá nebo lžičák pestrý. Letos můžeme ale očekávat vyšší počty i vzácnějších druhů potápivých kachen (hoholů severních, turpanů hnědých nebo morčáků malých) zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře, které k nám přiletěly už v chladných dnech na přelomu listopadu a prosince,“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku.
Webové stránky poskytují informace o vodních ptácích a jejich zimovištích
Mezinárodní sčítání vodních ptáků se neobejde bez pomoci dobrovolníků. Více než 400 ornitologů v posledních letech sčítá vodní ptáky na více než 800 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. Pro odbornou i laickou veřejnost jsou výsledky sčítání vodních ptáků v Česku dostupné na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.info. Tento portál poskytuje informace o tom, které lokality aktuálně slouží jako významná zimoviště vodních ptáků na základě jejich početnosti a druhové diverzity. Obsahuje také údaje o jednotlivých druzích, početnosti a jejích změnách, distribuci a druhové ochraně.
Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
