Svátek má

Alois
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
API key not valid, or not yet activated. If you recently signed up for an account or created this key, please allow up to 30 minutes for key to activate.

Nelegální obchod s exotickými druhy ptáků vhání slzy do očí

„Je těžké kohokoliv soudit, protože tak, jako u nás chováme psy nebo kočky, v Indonésii lidé chovají ptáky, především pak loskutáky, kteří jsou i kvůli obtížnému odchovu v zajetí odchytáváni z volné přírody,“ říká Ing. Tereza Švejcarová z Katedry ekologie, Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, která se dlouhodobě zabývá výzkumem loskutáka velkého a projekty na jeho ochranu.

Loskutáky si někteří z nás mohou pamatovat z 90. let, kdy nastal boom chovu s dříve nedostupnými druhy a loskutáka jsme tak mohli vidět téměř v každém zverimexu. Jedná se o pěvce, který sice není výrazně barevný nebo nápaditý, a tím pádem krásný, ale má jednu mimořádnou vlastnost – dokáže imitovat zvuky včetně lidské řeči natolik totožně, že jsou téměř k nerozeznání od originálu. Z loskutáka to tak činí ideálního domácího mazlíčka, podobně jako tomu je u papoušků. Narozdíl od papoušků se však loskutáci nedožívají mnoha let a jejich rozmnožování v zajetí rovněž v porovnání s papoušky není snadné.

V roce 2015 zahájila Tereza Švejcarová v Indonésii projekt na ochranu loskutáků, později se zaměřením na nelegální obchod s těmito druhy: „V té době se pod záštitou Zoo Liberec rozjíždělo více projektů ochrany a záchrany ohrožených druhů zvířat. My jsme v roce 2012 začínali s projektem na ochranu sojkovce dvoubarvého, kdy jsme jako studenti ČZU vyjeli pomáhat do Indonésie s výstavbou záchranného centra. Postupně jsme se rozdělili a z tohoto jediného projektu vzniklo mnoho dalších. Někteří se začali věnovat ochraně outloňů, další želvám, já následně loskutákům. Je úžasné, kolik vzniklo na základě jedné akce, kterou pořádal Tomáš Ouhel ze Zoo Liberec, nakonec projektů. Takže dnes už se i na univerzitě zakládají oddělení, která se jednotlivými projekty/druhy zabývají.“

Právě Tomášovi Ouhelovi ze Zoo Liberec se podařilo prosadit v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) kampaň, která se zaměřovala na úbytek asijských pěvců. Naskytly se tak větší možnosti financování projektů na ochranu pěvců, kteří stáli dříve v pozadí.

Tereza a její kolegové ze začátku spolupracovali s kýmkoliv, kdo byl ochoten pomoci. Postupně se ale k projektu připojovaly i další zoologické zahrady v České republice i v zahraničí. Financování podpořili i soukromí dárci jako například chovatelé loskutáků. „Kolegové ve spolupráci se Zoo Ostrava organizovali i Běh pro loskutáky. Financování je ovšem složité. Nebyl kupříkladu problém sehnat finance na pořízení člunu pro objíždění ostrova, ale je velmi těžké sehnat dlouhodobé finance na platy rangerů apod. Bez podpory zoologických zahrad by to nešlo,“ pokračuje Tereza.

Mezi loskutáky najdeme mnoho druhů. V Indonésii je nejrozšířenější loskuták posvátný. Indonésie je pak specifická tím, že je tvořena mnoha ostrovy. Když v průběhu pleistocénu klesala a stoupala hladina moře, která se nakonec ustálila do dnešního stavu, oddělilo se mnoho ostrovů, a tím se také oddělily populace různých živočichů. V Indonésii, která má dnes největší počet ostrovů, je tedy vysoký endemismus. Znamená to, že jednotlivé druhy živočichů jsou zde původní a najdeme je pouze na určitém ostrově.

Tereza dále vysvětluje: „V taxonomii loskutáků, ale i v taxonomii ostatních druhů zvířat obecně, existuje mnoho přístupů. V minulosti se vědci vypravili na ostrov, tam dané druhy pozorovali a popsali je. Takových záznamů máme mnoho, ale nedá se z nich příliš vycházet. My už jsme měli k dispozici genetickou analýzu. Podařilo se nám ve volné přírodě objevit loskutáka velkého, který byl od 30. let 20. století považován za v přírodě vyhynulého. Díky genetické analýze a morfologické analýze jsme pak byli schopni tento dříve poddruh loskutáka posvátného překlasifikovat na samostatný druh.“

Jedná se tedy o velký úspěch, protože jako samostatný druh spadá loskuták velký do kritéria kriticky ohrožený, takže zajistit financování na jeho ochranu je snazší: „Sehnat finance na jakýkoliv ‘poddruh’ je téměř nemožné. Má to ale také svá úskalí. Rozdělování živočichů na více druhů může způsobit druhovou inflaci, která může mít vliv na ochranu druhů, protože pak tady vznikají například omezení, kdy se druhy nemohou mezi sebou křížit a některé druhy tak mohou teoreticky vyhynout,“ doplňuje Tereza.

V Indonésii je ale vlastnění a chytání ptáků z volné přírody kulturně zakořeněné. Loskutáka považují Indonésané za své mýtické zvíře. Navíc, když se některý druh objeví v oblíbeném seriálu nebo filmu, poptávka po něm stoupá. Tereza na černých trzích v době stoupající popularity příběhů o Harrym Potterovi viděla mnoho druhů sov, ale také ledňáčků, strdimilů a dalších druhů ptáků, kteří se například živí nektarem rostlin a jejich chov v domácnosti je prakticky nemožný. „Je to smutné. Stávají se z nich zvířata takzvaně na jedno použití. Je však také těžké tamní obyvatele jakkoliv soudit. Ve vesnicích bývají ptáci jediným cenným majetkem, který tam lidé mají. S mnoha druhy ptáků, hlavně se šámou bělořitnou, se pořádají soutěže ve zpěvu. Dalo by se říci, že je to pěkný koníček a společenská událost, kdyby to nemělo takové negativní dopady. Ptáci jsou často chytáni na lepy, takže se například větev stromu namaže lepidlem a lapení ptáci se pak z větví bolestivě strhávají.

Přesto, že je situace obtížná, je potřeba věnovat maximální úsilí o zachování druhové rozmanitosti. A ač není loskuták velký považován za tzv. deštníkový druh, vlajkový druh nebo na něm nejsou přímo závislé jiné druhy živočichů, je nedílnou součástí přírodního řetězce, který, když se naruší, jeho ostatní dílky mohou přestat existovat.

Velký potenciál v ochraně loskutáků, ostatních živočichů i v zamezení nelegálního obchodu s ohroženými druhy zvířat vidí Tereza ve výzkumu na sociálních sítích: „Už několik let se s mými studentkami zabýváme nelegálním obchodem s loskutáky i s jinými druhy ptáků na Facebooku. Z Prahy se nám podařilo identifikovat velké pašeráky právě pomocí sociálních sítí a ve spolupráci se Zoo Ostrava a Zoo Liberec je pak v Indonésii odchytit a lapená zvířata pašerákům zabavit.“

Takzvaný data mining zatím nelze dělat na sociálních sítích automatizovaně – vše Tereza se svým týmem dělá případ od případu ručně. Jedná se ale o poměrně snadnou metodu, která by v budoucnu mohla přinést levnou možnost, jak dokonce monitorovat populace zvířat a vztah lidí k nim.

Už nyní se obchodníci se zvířaty přesouvají do uzavřených skupin například na WhatsApp. Zatímco u nás je téměř nemožné přes Facebook pořídit křečka, v rozvojových zemích to, zatím, tolik hlídané není. Otázkou je, zda to i tam zakázat nebo ponechat jako zdroj informací,“ uzavírá Tereza.

Další informace, poutavé vyprávění, fotografie i videa Terezy Švejcarové o loskutácích a nelegálním obchodu se zvířaty si můžete poslechnout v podcastu FŽP ČZU zde:  https://www.youtube.com/watch?v=ekNqte-zslM .

Věra Klimšová

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content