Na vlakových zastávkách budou stát přístřešky dle návrhu studentů ČZU a ČVUT

Soutěž byla vyhlášena na podzim 2022. Pořádala ji Správa železnic a Fakulta lesnická a dřevařská (FLD) na ČZU. Cílem bylo motivovat studenty, aby se aktivně zapojili do změny vnímání železnice a současně podpořili využití dřeva jako hlavního stavebního materiálu na vlakových zastávkách především v podhorských či horských oblastech, a také v chráněných krajinných oblastech.

Do soutěže se zapojily vždy dva studenti z ČZU a jeden student ČVUT. Společně vytvořili tříčlenné týmy. Dohromady se soutěže zúčastnilo šest týmů. „Na vyhotovení projektu jsme měli asi čtyři měsíce. Při první schůzce mi vizualizace návrhu přístřešku kolegyně Michaely Andrlové ze Stavební fakulty ČVUT hned padla oka. My s Alexandrou Horáčkovou jako zástupci FLD ČZU jsme pak řešili technické záležitosti, jako je materiál, spoje apod. Nad to jsme si všichni sedli i povahově. Když Michaela řešila designovou stránku, nezasahovala nám s Alexandrou do technických náležitostí a naopak,“ pokračuje Jan.

První měsíc tým společně s konzultanty ze Správy železnic a s vedoucím Katedry zpracování dřeva a biomateriálů FLD ČZU doc. Romanem Fojtíkem řešili především rozpočet a prvotní návrh. A právě konzultace, kdy si moc studenti nevěřili, jim dodaly sebevědomí a na projektu začali pracovat intenzivně: „Ze začátku to pro nás bylo především o tom se zúčastnit. Přiznám se, že pro mne bylo největší motivací splnit těžkou odbornou zkoušku. Pak jsme ale zjistili, že se náš návrh Správě železnic asi líbí. Poslední tři týdny před odevzdáním jsme tak přidali na tempu i intenzitě a odevzdávali jsme těsně před uzavřením.“

Návrh na typizovaný přístřešek na vlakové zastávce měl několik kritérií. Musel splnit rozpočet do 500 000 korun, mít určité rozměry tak, aby byl přístřešek bezbariérový, tedy přístupný i vozíčkářům, a aby bylo v maximálně míře použito dřevo z místních zdrojů. Jan dále vysvětluje: „Hned, jak jsem viděl tmavší design vytvořený Michaelou, viděl jsem v něm modřín. Ten jako materiál jsme také do našeho návrhu použili. Je odolný vůči různým povětrnostním podmínkám, dešti i sněhu, a zároveň je levnější než například dub.“

Hlavní myšlenkou vítězného návrhu bylo, aby přístřešek byl jednoduchý na montáž, údržbu, ale také na výměnu určitých části při poškození. Návrh můžeme popsat jako kvádr, který je modulově navržen po metru, takže lze postavit tří, šesti nebo devítimetrový dlouhý přístřešek. Každý modul je navržen z modřínových panelů, které se na sebe namontují. Stavba je tak rychlá a jednoduchá jak na montáž, tak pro přepravu, kdy se s váhou do jedné tuny vejde do dodávky a není potřeba užití žádné těžké techniky. To je výhoda především v chráněných krajinných oblastech a na horách, kde jsou vlakové zastávky mnohdy těžko dostupné.

„Nejtěžší bylo pro nás zajistit statiku celého přístřešku. Při výpočtu jsme zjistili, že musíme použít táhla. To se nám ale nelíbilo z hlediska designu nebo montáže. Umístili jsme tak táhla do střechy,“ říká Jan.

Vyhlášení soutěže proběhlo 28. 2. 2023. Kromě finanční odměny získal tým ovšem hlavně dobrý pocit, že se dřevěné přístřešky dle jejich návrhu o rozpočtu do 350 000 korun včetně DPH objeví nejméně na 10 vlakových zastávkách v České republice. Cestující se tak mohou těšit z úspěšné meziuniverzitní spolupráce ČZU a ČVUT a Správy železnic, kdy je výsledkem oku lahodící i praktický přístřešek.

„Teď nás čeká tříměsíční stáž u Správy železnic a v červenci až srpnu realizace první zastávky. Mám z toho radost a cítím, že kombinace soutěží a vzdělávání se má v tomto oboru smysl,“ uzavírá Jan Rous.

Věra Klimšová