Co si pod umělým plovoucím ostrovem představit?
Konstrukce ostrova je tvořena konstrukcí ze dvou gabionových sítí, které fixují rohož z kokosových vláken. Ta slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, například ostřic, sítin, vodních kosatců. Lehká gabionová konstrukce má dostatečnou pevnost a odolnost, aby odolala přírodním podmínkám. Je nadnášena plováky a ukotvena pomocí tvárnic k rybničnímu dnu. Základní plocha jednoho ostrova je 32 m2 a sestaven je z 16 dílů o ploše 2 x 1 m. Technologii plovoucích ostrovů vyvinuli v rámci svého předchozího projektu partneři projektu ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a. s. Partnerem projektu je také Norwegian Institute for Nature Research – NINA.
Více o tomto projektu na https://ragoostrovy.fzp.czu.cz/cs
Reakce vodních ptáků na plovoucí ostrovy
Na našich rybnících dochází k úbytku vhodných porostů k hnízdění, proto vytváříme v rámci projektu alternativní přírodě blízké řešení v podobě 20 umělých plovoucích ostrovů instalovaných na rybnících v jihočeském kraji a na severočeských nádržích. V letošním roce bylo na ostrovech prokázáno hnízdění racka chechtavého (47 hnízd), rybáka obecného (25 hnízd), poláka chocholačky (5 hnízd), poláka velkého (3 hnízda), potápky roháče (3 hnízda), kachny divoké (2 hnízda), husy velké a slípky zelenonohé (po 1 hnízdu). Obzvlášť účinné se ukázaly plovoucí ostrovy instalované v blízkosti již stávajících kolonií racků a rybáků (např. rybník Domin a Vyšatov u Českých Budějovic), kde spolu s těmito druhy úspěšně vyhnízdili i polák velký a polák chocholačka. Na rybníku Obecní u Kardašovy Řečice se pomocí umělých ostrůvků podařilo obnovit již zaniklé hnízdiště celoevropsky ubývajícího poláka velkého. Řešitelé zaznamenali na lokalitách i negativní zkušenosti v podobě devastace ostrovní vegetace herbivorními druhy vodních ptáků jako jsou labutě a husy.
Návštěva norského velvyslance
Počátkem října navštívila jednu z lokalit s plovoucími ostrovy (Evropsky významnou lokalitu Vrbenské rybníky u Českých Budějovic) delegace networkingové akce pro přijímací státy tzv. Norských fondů v čele s norským velvyslancem v ČR Victorem Conradem Ronnebergem.
Zuzana Musilová
Podobné články
Kotle na biomasu jsou ideálním řešením pro dřevozpracující firmy, protože mohou recyklovat přebytky vzniklé ve výrobním procesu. K tomuto řešení nyní přistoupili i v univerzitním podniku Lesy ČZU v Kostelci nad Černými lesy. Na stávající topný systém napojili kotle na
Až do 20. dubna 2025 se mohou registrovat zájemci o účast na mezinárodní konferenci BioPhys Spring pro doktorandy a doktorandky, mladé vědce a vědkyně, kterou bude Česká zemědělská univerzita v Praze hostit ve dnech 29. a 30. května, po oba
