„V České republice se vyskytuje několik druhů klíšťat, ale pro člověka jsou nebezpečné zejména tři. Úplně nejběžnější je klíště obecné. Klíšťata preferují okraje lesních porostů, například rozhraní louky a lesa, a také dávají přednost vlhčím stanovištím,“ říká vedoucí vědeckého týmu a hlavní řešitel projektu Klíšťapka Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D., z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
Mobilní aplikace Klíšťapka představuje nový nástroj pro získání informací v rámci prevence před stále přibývajícími klíšťaty a případným onemocněním, které přenášejí. Poskytuje informace o výskytu klíšťat v lesních porostech dle údajů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) Brandýs nad Labem ČR a s tím souvisejícím rizikem nákazy lymeskou borreliózou.
„Aplikace je založena na analýze 28 276 klíšťat odchycených v lesích na celém území České republiky v letech 2021 a 2022 a zahrnuje data o druhovém složení porostu, stanovišti, dynamice klíšťat v průběhu roku a počasí,“ připomíná Zdeněk Vacek.
Kromě údajů o aktuální aktivitě klíšťat v lesních porostech přináší aplikace také informaci o infikovanosti klíšťat borreliózou v dané lokalitě. Tato předpověď vychází z testování odchycených klíšťat v Národní referenční laboratoři pro lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu. „V dalších letech budeme pracovat na rozšíření dat o další infekce přenášené klíšťaty, a také o analýzu klíšťat z městských parků. Můžeme slíbit, že Klíšťapka se bude ve spolupráci s ČZU neustále vyvíjet a obohacovat v rámci dalších projektů, jako jsou např. Klíšťata ve městě,” podotýká spoluřešitelka projektu RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D., ze Státního zdravotního ústavu.
Lenka Prokopová
Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
