Vědci pracovali v islandské poušti Dyngjusandur a pro výzkumu využili 12 metrů vysokou věž, více než 70 přístrojů a letadlo. Česká zemědělská univerzita v Praze byla hlavním místním organizátorem tohoto několik let připravovaného záměru pod vedením Pavly Dagsson Waldhauserové z FŽP (projekt Polární prach a jeho role při klimatických změnách).
Na Islandu se nachází největší evropská poušť pokrývají přes 44 000 km2 ostrova, což je téměř totožné s rozlohou Slovenska. Celosvětově aktivní části pouští s polárním prachem (tzv. high latitude dust, HLD) pokrývají přes 500 000 km2 a tvoří více než 5 % globálního prachového znečištění vzduchu.
Islandský prach je unikátní svými vlastnostmi. Jeho sopečný původ mu dává černou barvu, zrnka jsou velmi drobná, ale ostrá. Tím se stává nejen velmi nebezpečnou polétavou částicí pro lidské zdraví, ale zároveň ovlivňuje chemii atmosféry, mění strukturu a barvu oblaků, způsobuje tání ledovců a sněhu a přispívá ke změnám mořského prostředí.
Při společných měřeních byly zachyceny desítky extrémních prachových bouří směřujících na Špicberky, Faerské ostrovy, Jan Mayen a do Grónska, kde jsou umístěny další přístroje. Tím a dalšími měřeními z Arktidy a Antarktidy se prokázal globální efekt polárního prachu na atmosféru a kryosféru nejen v polárních oblastech, poprvé zdůrazněný v nejnovějších zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a Arktického monitorovacího a hodnoticího programu (AMAP).
„Zkoumali jsme také vliv prachu na ledovce a permafrost. Prach pokrývající ledovce totiž kumuluje sluneční záření, což v kombinaci s vysokými teplotami způsobilo masivní záplavy na poušti, kde naše kampaň probíhala. Potvrzuje se tak extrémní rychlost změn klimatu v křehkých polárních oblastech,” doplnila Waldhauserová.
Podrobná znalost fyzických a geochemických vlastností islandského prachu včetně mechanismů jejich aktivace z povrchu a dálkového přenosu pomáhá vyhodnocení modelů atmosférického přenosu prachu nejen v polárních oblastech, ale i do Evropy. Historicky první předpověď polárního prachu modelem DREAM z týmu Dr. Nickovice ze Srbského hydrometeorologického ústavu je k dispozici na stránkách Světové meteorologické organizace vedle předpovědí pro Saharu a Blízký východ.
Měření se účastnili vědci v rámci evropského ECR projektu a dalších národních grantů z těchto zemí: Španělsko: Barcelona Supercomputing Center (BSC), Catalan Institution for Research and Advanced Studies (ICREA), Environmental Assessment and Water Research – Spanish Research Council (IDAEA-CSIC); Německo: Technical University Darmstadt, Freie Universität Berlin a Karlsruhe Institute of Technology (KIT); Spojené státy: California Institute of Technology (Caltech) a NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL); Francie: National Research Institute for Agriculture, Food and Environment (INRAE); Island: The Agricultural University of Iceland; Finsko: Finnish Meteorological Institute.
Kampaň zaštítili EU COST (inDust) a Icelandic Aerosol and dust Association (IceDust).
Zdroj: Fakulta životního prostředí ČZU v Praze
Podobné články
Francouzské úřady oznámily první zdokumentovaný případ infekce člověka virem Shamonda. Pacient, který trpěl závažným oslabením imunitního systému, začátkem října zemřel. Přestože jde o tragickou událost, podle současných poznatků virus Shamonda nepředstavuje významné zdravotní riziko pro běžnou populaci.
Jak nás klame vlastní mozek a co v přírodě běžně přehlížíme? Prague Science Film Fest (PSFF) přiveze do Prahy dokumenty z celého světa, které ukazují, že i známé věci mohou vypadat úplně jinak. Od 19. do 22. října 2026 nabídne
