Mongolský kašmír: Ekonomická příležitost s ekologickými riziky

Odborný asistent katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty Ing. Pavel Kotyza, Ph.D., se vydal do Mongolska jako součást týmu, který na základě požadavku zastoupení Evropské komise (Evropské delegace) analyzoval hodnotový řetězec kašmíru v Mongolsku se zaměřením na sociální, ekonomickou a environmentální udržitelnost produkce. Tato iniciativa nazvaná Value Chain Analysis for Development (VCA4D) je součástí projektu vedeného konsorciem univerzit Agrinatura.

Na jaře a v létě roku 2023 Pavel Kotyza společně s prof. Johnem Mortonem z National Research Institute, University of Greenwich, Dr. Mathieu Vigne z CIRAD (French Agricultural Research Centre for International Development) a Burmou Dashbal (Mongolian National Federation of Paster Useg Groups) prováděl terénní výzkum. Během dvou návštěv Mongolska tým projel více než 3500 kilometrů, aby analyzoval situaci přímo v terénu. Kromě pastevců samotných, s nimiž prováděli strukturované rozhovory, se experti setkali s představiteli státní správy, nevládních organizací, finančních institucí, textilních společností a s místními akademiky. Výsledkem jejich spolupráce je podrobná analýza hodnotového řetězce kašmíru. Ta byla představena v září 2024 na setkání s více než 90 účastníky na semináři pořádaném delegací Evropské unie v Mongolsku, mimo jiné v rámci iniciativy Global Gateway.

Kašmír neboli jemná vlna z kašmírových koz představuje jednu z nejdůležitějších exportních komodit Mongolska. Země je po Číně druhým největším světovým producentem. V exportním žebříčku Mongolska se kašmír nachází hned za klíčovými nerostnými surovinami, jako jsou měď, zlato a uhlí, díky čemuž tento produkt spojuje tradice se silným ekonomickým přínosem. Moderní podoba zpracování kašmírové vlny se rozvíjela od 80. let 20. století s podporou Rozvojového programu OSN (UNDP). Produkcí kašmíru se živí přibližně 211 tisíc mongolských rodin, tedy 85 procent všech pastevců. Pastevci jsou schopni na jaře vyčesat z každé kozy zhruba 300 až 400 gramů kašmírové vlny, která se prodává za cenu 28 až 40 dolarů za kilogram, tedy 10 až 15 dolarů na zvíře. V době česání od dubna do června je mezi pastevce distribuováno více než 300 milionů dolarů, z čehož největší část pochází od čínských překupníků. Místní průmysl takové množství hotovosti nemá, zpracovatelé si proto musí půjčovat u komerčních bank s vysokými úroky. Náklady na chov jsou relativně nízké, kozy se celoročně pasou na otevřených pastvinách.

Tento ekonomický model však zároveň představuje ekologickou výzvu. Intenzivní pastva a rostoucí počet koz negativně ovlivňují mongolský stepní ekosystém, který čelí degradaci v důsledku přepásání. Počet koz vzrostl z 6,9 milionu v roce 1990 na více než 28 milionů v roce 2022, což vede k nadměrnému přepásání stepí a ke snižování schopnosti krajiny regenerovat. Tým v závěrech zdůrazňuje vyváženost mezi ekonomickým růstem a ochranou životního prostředí. Nadměrný chov koz sice poskytuje okamžitý ekonomický prospěch, dlouhodobě ale může vést k nezvratným škodám na přírodních zdrojích.

Jako řešení se nabízejí udržitelné způsoby pastvy, podporované například prostřednictvím zelených úvěrů, ekologickou certifikací produkce nebo ekonomickou diversifikací příjmů pastevců.

Kromě již zmíněných ekologických dopadů se Mongolsko také potýká s modernizací textilního průmyslu. Nedostatek finančního kapitálu, zastaralé technologie a omezená kapacita pro zpracování vlny jsou faktory omezující efektivitu zpracování kašmíru. Mongolská vláda zvažuje opatření, která by podpořila domácí zpracování suroviny (mimo jiné i dotovanými úvěry) a snížila závislost na vývozu nezpracované suroviny do Číny, kam se nyní dostává až 75 procent celkové produkce. Tento krok by nejen zvýšil přidanou hodnotu produkce, ale také přispěl k tvorbě nových pracovních míst v Mongolsku. Z ekonomického pohledu může implementace těchto změn narazit na řadu překážek, jako jsou nedostatek kvalifikované pracovní síly, nedostatek kapitálu nebo problémy s nalezením exportních zákazníků. Dalším z probíraných kroků je zavedení zeměpisného označení, jež by jasně odlišilo kašmír od Čínské provincie Vnitřní Mongolsko, často označované jako mongolský kašmír.

Výsledkem studie byla hloubková analýza hodnotového řetězce kašmíru, která byla v září 2024 prezentována v rámci semináře organizovaného delegací Evropské unie. Studie potvrdila, že kašmír má pro mongolskou ekonomiku velký potenciál, avšak je nezbytné řešit problémy spojené s ekologickými dopady a zajistit udržitelnost produkce.

Působení Ing. Pavla Kotyzy, Ph.D., v Mongolsku přináší důležité poznatky o klíčové roli kašmíru v místní ekonomice a zároveň otevírá otázky spojené s udržitelností tohoto odvětví. Provozně ekonomická fakulta ČZU díky tomuto výzkumu posiluje svoji prestiž v oblasti mezinárodní spolupráce a aplikovaného výzkumu. Zkušenosti a znalosti získané v rámci terénního výzkumu mají pozitivní dopad na katedru i na celou fakultu a velmi přispívají k obohacení výuky o relevantní znalosti a zkušenosti pedagogů, které jsou dále předávány studentům.

Ing. Pavel Kotyza, Ph.D.