V úvodu jednání prof. Sklenička představil univerzitu, její historický vývoj, jednotlivé fakulty, kampus, ale i další pracoviště, kterými jsou tři univerzitní podniky – Lesy, Statky a Vinařství ČZU. „V posledních dvaceti třiceti letech jsme se rozkročili mnohem šířeji než je dáno čistě zemědělstvím a lesnictvím a než by naznačoval název naší univerzity, jejíž podstatu přesněji vystihuje anglický název Czech University of Life Sciences. Věnujeme se životnímu prostředí, máme jedinou fakultu tropického zemědělství v Evropě, technické a ekonomické vědy, IT, management, velký zájem je také o kyberbezpečnost. Chystáme se dále rozvíjet v potravinářství, a také ve veterinárních disciplínách,“ popsal rektor.
S tímto záměrem vzhledem k nedostatku veterinárních lékařů ministr Výborný souhlasil. „Vnímám vás jako resortní akademická pracoviště, pro ministerstvo jste klíčovým partnerem. V mnohých otázkám musíme a chceme spolupracovat,“ uvedl na úvod a dodal: „Důraz, jaký kladete v jednotlivých oborech na moderní trendy, jako jsou adaptace na klimatickou změnu či inovace v precizním zemědělství, to je do budoucna ta správná cesta.“
Podstatnou část debaty účastníci věnovali stávající i budoucí strategii vědy a výzkumu. V této oblasti se ČZU za poslední desetiletí dostala mezi evropskou špičkou, což potvrzují také letošní data nejprestižnějších žebříčků, tedy QS Ranking a tzv. Šanghajský žebříček, a hlavně pak zářijové výsledky hodnocení The Times Higher Education World University Rankings 2023, kde se ČZU se umístila na sdíleném třetím místě s Palackého univerzitou, po Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě.
Během návštěvy ministr Marek Výborný navštívil unikátní Potravinářský pavilon – Výukové centrum zpracování zemědělských produktů. Zde si prohlédl jednotlivé provozy, ve kterých mají praxi zejména studenti Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. „Propojení vědy a výzkumu s praxí je skvělá cesta, jak marketinkově pomoci akademickému prostředí,“ řekl ministr Výborný na závěr exkurze špičkového pracoviště disponujícího inovativními technologiemi a metodami, které univerzita používá k výuce a výzkumu potravinářských procesů.
Karla Mráčková
Foto: Petr Zmek
Podobné články
Globální nastavení mysli, lokální dopad. Platforma DEMOLA přináší do Česka ověřený finský model týmové spolupráce, který propojuje studenty, firmy a výzvy budoucnosti. Rodí se tak prostor, kde se mezinárodní studentské týmy za přispění zkušených mentorů pouštějí do reálných firemních problémů
Problematika sucha a jeho dopadů na zemědělství, vodní hospodářství, ekonomiku i společnost. To je stěžejní oblast výzkumu moldavské vědkyně, která nyní působí na katedře agroekologie a rostlinné produkce FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze. Na této univerzitě se nyní stala
