Miminko jako příslib lepší budoucnosti

Zaměstnanci Kolejí a menz na výzvu ředitele Jiřího Macouna mezi sebou uspořádali sbírku a na přání maminky zakoupili lehátko pro miminko. Ostatní věci – veškerou výbavičku, tedy oblečení, postýlku, kočárek a mnoho dalšího – získala pro svou holčičku maminka Viktoria ze sbírek ČZU.

„Maminka to teď nemá nejjednodušší, ale pro nás je to radostná událost. Já ti, Kiro, přeji v životě hodně štěstí a přeji ti, aby ten tvůj život byl daleko lepší, než teď prožívají tvoji rodiče,“ předal dárek dojatý ředitel Jiří Macoun.

„Nikdy by mě nenapadlo, že se lidé mohou tak krásně zachovat a takto pomáhat. Jsme velice překvapené,“ děkovala se slzami v očích mladá maminka… „A jsme zde moc šťastné a spokojené.“

„Jsem moc ráda, že pomoc lidem z Ukrajiny, kterou jsme okamžitě po vypuknutí války nastartovali, zdaleka nekončí. A jsem hrdá na své kolegy, že myslí na to, jak zpříjemnit tyto těžké chvíle, kdy se lidé náhle ocitli mimo svůj domov, s tím, že jejich blízcí zůstali ve válkou zmítané Ukrajině. Právě proto přeji nejen malé Kiře co nejrychlejší ukončení války, klid a mír. A musím říct, že by mě nikdy nenapadlo, že někdy nastane taková situace, že si kromě zdraví a štěstí budeme muset přát také mír,“ říká mluvčí univerzity a ředitelka Odboru vnějších vztahů Karla Mráčková.

Do bezpeční odjížděla z Kyjeva Viktoria ve 35. týdnu těhotenství v polovině března, kdy ve městě byla situace dramatická. Cesta, na které ji doprovázela její maminka, trvala několik dní. Cesta za zázemím a bezpečím na Českou zemědělskou univerzitu vedla díky bratrovi Vladovi. Ten zde studuje studuje na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

„Měla jsem obrovský strach o svou dceru, maminku a samozřejmě o sebe,“ vzpomíná Viktoria. Nyní je šťastná, že dramatickou cestu zvládla její dcera, která se narodila v neratovické porodnici.

Karla Mráčková, foto: Petr Zmek