Pro značku ČZU to byl úspěšný půlrok, kdy opět posílila svoji prestiž a v mezinárodních žebříčcích se vyšplhala hodně vysoko. Je to především zásluha našich vědců, a tak i v tomto čísle věnujeme speciální pozornost jejich výzkumným projektům. Pracují na nich doma i ve světě – třeba v Africe, Indii nebo na Filipínách, kde naši etnobotanici založili novou laboratoř.
Také se mimo jiné dozvíte, že Fakulta lesnická a dřevařská zapůjčila Národní galerii svůj CT skener pro diagnostiku vzácné středověké madony, že děkan Fakulty tropického zemědělství řeší problematiku zalesňování Namibie, Provozně ekonomická fakulta rozjíždí ve spolupráci s americkými odborníky multioborový program zaměřený na bezpečnost, ornitologové Fakulty životního prostředí mají plné ruce práce s ochranou ohrožených ptačích druhů, na Technické fakultě neustále pracují na vylepšování svých dronů a studenti krajinářství na FAPPZ navrhují originální řešení městských prostor.
Představíme vám další zajímavé osobnosti naší univerzity, mezi nimi čerstvou profesorku, která se věnuje ochraně biodiverzity za pomoci terénních dat a dat dálkového průzkumu Země. Do zákulisí Knihovny ČZU nahlédneme prostřednictvím její ředitelky a podobnou exkurzi podnikneme do Oddělení mezinárodních vztahů. Zjistíme, kdo a jak radí studentům na Fakultě životního prostředí a kdo bude nyní řídit Institut vzdělávání a poradenství.
Často skloňovaný pojem „internacionalizace“ univerzity všem, kteří by se v něm ještě ztráceli, vysvětlí ve svém úvodníku prorektor profesor Lošťák. Jeho titulek „Zápecničtí světoběžníci, nebo světoběžní zápecníci?“ může hodně napovědět… Čtěte v novém čísle zpravodaje Živá univerzita. V elektronické podobě je ke stažení zde.

Podobné články
Mezinárodní žebříček QS World University Rankings by Subject 2026 potvrzuje, že Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) patří mezi světovou špičku v oborech spojených s přírodou a udržitelností. V zemědělství a lesnictví se umístila na 58. místě na světě, což
Každé ptačí vejce v inkubátoru je křehký experiment. Stačí drobná odchylka v teplotě nebo vlhkosti a pro embryo to může znamenat komplikaci. Vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze spolu s partnery spustili online platformu Inkubáze, která



