Pro značku ČZU to byl úspěšný půlrok, kdy opět posílila svoji prestiž a v mezinárodních žebříčcích se vyšplhala hodně vysoko. Je to především zásluha našich vědců, a tak i v tomto čísle věnujeme speciální pozornost jejich výzkumným projektům. Pracují na nich doma i ve světě – třeba v Africe, Indii nebo na Filipínách, kde naši etnobotanici založili novou laboratoř.
Také se mimo jiné dozvíte, že Fakulta lesnická a dřevařská zapůjčila Národní galerii svůj CT skener pro diagnostiku vzácné středověké madony, že děkan Fakulty tropického zemědělství řeší problematiku zalesňování Namibie, Provozně ekonomická fakulta rozjíždí ve spolupráci s americkými odborníky multioborový program zaměřený na bezpečnost, ornitologové Fakulty životního prostředí mají plné ruce práce s ochranou ohrožených ptačích druhů, na Technické fakultě neustále pracují na vylepšování svých dronů a studenti krajinářství na FAPPZ navrhují originální řešení městských prostor.
Představíme vám další zajímavé osobnosti naší univerzity, mezi nimi čerstvou profesorku, která se věnuje ochraně biodiverzity za pomoci terénních dat a dat dálkového průzkumu Země. Do zákulisí Knihovny ČZU nahlédneme prostřednictvím její ředitelky a podobnou exkurzi podnikneme do Oddělení mezinárodních vztahů. Zjistíme, kdo a jak radí studentům na Fakultě životního prostředí a kdo bude nyní řídit Institut vzdělávání a poradenství.
Často skloňovaný pojem „internacionalizace“ univerzity všem, kteří by se v něm ještě ztráceli, vysvětlí ve svém úvodníku prorektor profesor Lošťák. Jeho titulek „Zápecničtí světoběžníci, nebo světoběžní zápecníci?“ může hodně napovědět… Čtěte v novém čísle zpravodaje Živá univerzita. V elektronické podobě je ke stažení zde.
Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
