Při tradiční zářijové Noci vědců se areál ČZU zaplnil návštěvníky a návštěvnicemi už po páté hodině odpolední. Děti i dospělí začínali u Infostánku uprostřed kampusu. Tam si vyzvedli program s mapkou, kartičku na razítka pro celouniverzitní hru a zároveň se mohli občerstvit a nabrat sílu na pestrý program, který se odehrával v budovách všech šesti fakult.
Návštěvníci si užívali přírodu doslova všemi smysly. Po hmatu poznávali exotické předměty, ochutnávali exotické ovoce i fair trade čokoládu, na vlastní kůži si vyzkoušeli, jak protéká voda krajinou, osahali si půdu, viděli, jak vznikají potraviny a co vše se na nich hodnotí, a mnoho dalšího. Fronty se tvořily také u virtuální reality nebo virtuální střelnice.
„Suchdolský kampus si přišlo užít všemi smysly více než 810 návštěvníků. Prozkoumávali vědecká témata ze všech oblastí a pomocí všech smyslů. Vyzkoušeli si nahlídnout na vědu zrakem, čichem, chutí, hmatem i sluchem,“ říká koordinátorka Noci vědců na ČZU Karolína Křtěnová a dodává: „Stovky lidí procházely program křížem krážem, dostávaly razítka a získávaly tak ceny v podobě propagačních předmětů. I díky tomu v pozdějších hodinách zněly všude kampusem píšťalky, které byly jedním z propagačních předmětů značících sluch,“ líčí průběh Noci vědců v kampusu ČZU Karolína Křtěnová.
Program Noci vědců na ČZU přilákal i média. Například Daniel Stach z redakce vědy České televize si z mnoha možností vybral program na Fakultě životního prostředí, kde na vlastní kůži vyzkoušel, jak chutná věda všemi smysly. A pak to také zprostředkoval televizním divákům.
Noc vědců je akce, díky níž v jeden večer ožívají stovky vědeckých budov, do kterých se běžný smrtelník nedostane. Návštěvníci proplouvají laboratořemi, přednáškovými místnostmi, vybuchujícími experimenty a jdou do hloubky aktuálních témat. Děti, dospělí, senioři, každý zapálený pro vědu je vítán.
Text: Karolína Křtěnová / foto: Petr Zmek
Podobné články
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
