„Zásadní je pro nás stav lesa. Ten jsme vyhodnotili podle mnoha kritérií, jako je výše škod způsobených zvěří v honitbě za určité období, objem prostředků, které podnik v této honitbě investuje do ochrany lesa před zvěří, odrůstání kultur, ale i plnění plánu lovu, podíl přirozeně se obnovujících dřevin a další včetně těch, které sleduje a vyhodnocuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Výsledkem je bodová hodnota, podle níž jsme se rozhodli pro ponechání honitby v naší režii nebo novou soutěž na nájemce honitby,“ uvedl Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů ČR.
Myslivcům, kteří tak přijdou zhruba o čtvrtinu honiteb, se změna pravidel pochopitelně nezamlouvá. Svoji váhu však mají argumenty o nutnosti snižovat stavy přemnožené zvěře tak, aby byl větší prostor pro přirozenou obnovu lesa a jeho větší rozmanitost. Opodstatněnost těchto důvodů potvrzuje Miloš Ježek z katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské ČZU: „Jsem přesvědčen, že to je legitimní důvod. Zvěř je v současné situaci, kdy jsou celé lesní porosty zdecimovány kůrovcovou kalamitou, skutečně limitujícím faktorem pro to, aby se změnila druhová skladba a les byl pestřejší. To by pak v důsledku znamenalo i víc potravy a víc možností pro zvěř samotnou. Jsem tedy přesvědčen, že musí dojít ke snížení početního stavu alespoň krátkodobě. Tak, aby se les nějakým způsobem dokázal obnovit,“ říká Miloš Ježek.
Myslivost je spjata s vlastnictvím pozemků a vlastník by měl být odpovědný za stavy zvěře. A tak tomu v současné právní úpravě i je. „Myslivci nemají apriori možnost lovit, to právo jim udělují vlastníci pozemků. Tady je tím vlastníkem podnik Lesy ČR, který chce snížit stavy zvěře v určitých honitbách. Jde tedy o domluvu, která zřejmě úplně nefungovala,“ uzavírá Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Lesy ČR spravují 968 honiteb. U dvou třetin z nich letos končí nájemní smlouva a u dalších v příštím roce. První kolo nových výběrových řízení začne v polovině února.
Zdroj: TZ Lesy ČR/ ČRo
Podobné články
Předvánoční atmosféra zavládla v kampusu ČZU v Praze už počátkem prosince. Blížící se svátky o sobě daly vědět vánočními trhy, workshopy i charitativními aktivitami jako sbírka potravin nebo nábor dárců kostní dřeně. To vše je minulostí. Neodvratnou blízkost Štědrého dne
Vánoce jsou tradičně spojovány s řadou zvyků a symbolů, mezi něž patří i typické pokrmy. Na českém štědrovečerním menu zaujímá výsadní postavení rybí polévka a nesmí tu chybět další kapří delikatesy… Kapr smažený, kapr načerno, kapří hranolky, kapr na tisíc
