Lesní půdy v mediteránu jsou obecně více náchylné k půdní erozi. Lesní porosty proto hrají důležitou roli v rámci zadržování vody v krajině. Erozivní procesy jsou spojené s historií využívání krajiny, kdy tento proces zesiluje až na desertifikaci krajiny (utváření pouští a polopouští). Se ztrátou půdy přichází i ztráta porostního pokryvu a dochází i ke snížení biodiverzity. Tyto negativní procesy jsou patrné i v lesních porostech horských poloh, které jsou tak nuceny přizpůsobit se klimatickým výkyvům.
V celé Itálii platí různá pravidla pro obhospodařování lesa, lišící se dle jednotlivých regionů. Obhospodařování lesních porostů v regionu Basilicata probíhá na živných lokalitách, kde nedochází k degradaci lesní půdy. Většina lesních porostů po těžbě se regeneruje prostřednictvím přirozené obnovy, která zde dosahuje 95% podíl na obnově lesa. Kvůli nedostatku palivového dříví v regionu Basilicata se využívá 98 % veškerého vytěženého dříví na palivo, kterého je v regionu nedostatek. Lesnictví na jihu Itálie v regionu Basilicata se přizpůsobilo klimatickým výkyvům hlavně z hlediska dlouhotrvajícího sucha během letních měsíců.
Stejně jako v ČR, je i zde často diskutovanou otázkou rychlost obnovy lesa po těžbě. Ta je sledována státními orgány, které mají možnost vlastníka po neúspěšné obnově přimět k umělému zalesnění, ale takové případy jsou ojedinělé. Hospodaření s lesy v tomto regionu má mnoho společného s českým lesnictvím, a to převážně ve výstavkovém hospodaření (využívání semenných stromů k iniciaci přirozené obnovy). Nicméně, zde skoro chybí lesní školkařství právě z důvodu šetření finančních prostředků.
Lesnictví v regionu Basilicata vytvořilo stabilní lesní prostředí, které je obhospodařováno i rozsáhlými těžebními zásahy. Nicméně zde nedochází k devastaci lesů nebo lesních půd. Krajina v tomto regionu působí velmi podobným dojmem, jako je tomu v České republice. I přesto lesní hospodaření v tomto regionu probíhá odlišně, než je tomu u nás. Toto malé okénko do problematiky hospodaření v lesích na jihu Itálie může být inspirací k hledání nových metod v obhospodařování našich lesů.
Tento článek byl vytvořen na Basilikátské univerzitě v Potenze za podpory České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty lesnické a dřevařské a České lesnické společnosti. Vznikl díky projektu grantové agentury IGA A19/22.
Podobné články
Od řeči rostlin a zvířat přes signály ukryté v našem těle až po komunikaci robotů a závodní formule. Věda je jazyk, kterým k nám mluví vesmír. A Noc vědy příležitost, jak proniknout do tajů této řeči a pokusit se jí
Čím dál teplejší léta, vyprahlé trávníky, ale i přívalové deště, které za pár minut zaplaví ulice. To je stále častější realitou, na kterou se musí naučit reagovat i česká města. Jak na to, ukáže Národní den adaptace, který se 15.
