Lesní půdy v mediteránu jsou obecně více náchylné k půdní erozi. Lesní porosty proto hrají důležitou roli v rámci zadržování vody v krajině. Erozivní procesy jsou spojené s historií využívání krajiny, kdy tento proces zesiluje až na desertifikaci krajiny (utváření pouští a polopouští). Se ztrátou půdy přichází i ztráta porostního pokryvu a dochází i ke snížení biodiverzity. Tyto negativní procesy jsou patrné i v lesních porostech horských poloh, které jsou tak nuceny přizpůsobit se klimatickým výkyvům.
V celé Itálii platí různá pravidla pro obhospodařování lesa, lišící se dle jednotlivých regionů. Obhospodařování lesních porostů v regionu Basilicata probíhá na živných lokalitách, kde nedochází k degradaci lesní půdy. Většina lesních porostů po těžbě se regeneruje prostřednictvím přirozené obnovy, která zde dosahuje 95% podíl na obnově lesa. Kvůli nedostatku palivového dříví v regionu Basilicata se využívá 98 % veškerého vytěženého dříví na palivo, kterého je v regionu nedostatek. Lesnictví na jihu Itálie v regionu Basilicata se přizpůsobilo klimatickým výkyvům hlavně z hlediska dlouhotrvajícího sucha během letních měsíců.
Stejně jako v ČR, je i zde často diskutovanou otázkou rychlost obnovy lesa po těžbě. Ta je sledována státními orgány, které mají možnost vlastníka po neúspěšné obnově přimět k umělému zalesnění, ale takové případy jsou ojedinělé. Hospodaření s lesy v tomto regionu má mnoho společného s českým lesnictvím, a to převážně ve výstavkovém hospodaření (využívání semenných stromů k iniciaci přirozené obnovy). Nicméně, zde skoro chybí lesní školkařství právě z důvodu šetření finančních prostředků.
Lesnictví v regionu Basilicata vytvořilo stabilní lesní prostředí, které je obhospodařováno i rozsáhlými těžebními zásahy. Nicméně zde nedochází k devastaci lesů nebo lesních půd. Krajina v tomto regionu působí velmi podobným dojmem, jako je tomu v České republice. I přesto lesní hospodaření v tomto regionu probíhá odlišně, než je tomu u nás. Toto malé okénko do problematiky hospodaření v lesích na jihu Itálie může být inspirací k hledání nových metod v obhospodařování našich lesů.
Tento článek byl vytvořen na Basilikátské univerzitě v Potenze za podpory České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty lesnické a dřevařské a České lesnické společnosti. Vznikl díky projektu grantové agentury IGA A19/22.
Podobné články
Mezinárodní vědecký tým s účastí postdoka Fakulty životního prostředí ČZU Shubhama Gautama vyvinul revoluční metodu pro vysoce výkonné 3D zobrazování hmyzu. Synchrotronová rentgenová mikrotomografie umožňuje vědcům nahlédnout do nitra mravenců coby ekologicky dominantní skupiny hmyzu v rekordním čase a v
Grantová agentura České republiky ocenila výzkum nanočástic železa pro nápravu znečištěných půd týmu profesora Martina Komárka, děkana Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Jeho projekt je součástí prestižních výstupů GAČR.
