Svátek má

Jonáš
9°C
Scattered clouds
Generic selectors
Pouze přesné shody
Hledat v titulku
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
9°C
Scattered clouds
Úterý
75%
04:57
Min: 9°C
974
16:48
Max: 13°C
SW 3 m/s

Lesní bioekonomika převádí osvědčené postupy do 21. století, obohacuje je a přizpůsobuje podmínkám měnícího se světa

Téma bioekonomiky je v poslední době určujícím trendem ve většině vyspělých evropských zemí. Navazuje na Green Deal – Zelenou dohodu pro Evropu – i na strategický dokument Cirkulární Česko 2040, který vzniká pod vedením Ministerstva životního prostředí. Jak se tento trend projevuje v lesním hospodářství a jak daleko je Česká republika s jeho prosazováním? Na to jsme se mj. zeptali docenta Martina Jankovského z katedry lesnických technologií a staveb FLD.

I když je bioekonomika starší než zmiňované strategické dokumenty, jedná se stále o poměrně nový koncept. Je to pojem, na který si odborná veřejnost v České republice jen zvyká, takže na nějaké jednoznačné projevy napříč odvětvími si ještě budeme muset počkat. Podstatné je, že důležitost bioekonomiky již rozeznává státní správa a také některé inovativnější společnosti, které jsou důležité pro její prosazení do praxe. Co se týče toho, jak si jako země stojíme, tak myslím, že jsme někde uprostřed EU. Kolegové v loňském roce připravili Koncepci bioekonomiky v lesnicko-dřevařském sektoru do roku 2030, která slouží jako podklad pro národní strategické dokumenty v dané oblasti.

Jak z hlediska lesní bioekonomiky hodnotíte způsob, jakým se v naší zemi vypořádáváme s kůrovcovou krizí?

To je těžká otázka. Ve své podstatě je bioekonomika spíše o integraci toků materiálů a informací vzhledem k původu zdrojů, než že by v prvním plánu bylo cílem měnit zavedené způsoby hospodaření se zdroji nebo jejich zhodnocení v dodavatelsko-odběratelských, resp. hodnotových řetězcích. Toto nové pojetí však umožňuje jednodušeji dosledovat, jak se zdroje obnovují, těží, zpracovávají, jak velkou hodnotu k nim přidáme, kolik odpadu vzniká apod. Na základě toho pak můžeme navrhovat zlepšení fungování systému. Historické nastavení českého lesnictví na produkci jehličnatého dříví donedávna nepředstavovalo zjevný problém, kterého by si někdo kromě odborníků všiml. Lesy rostly a my jsme těžili rovné smrkové dříví, po kterém je na trhu hlad. I v důsledku toho české lesnictví dlouho prosperovalo. Problém nastal, když se i vlivem změny klimatu přemnožil kůrovec. Ukázal, že sázet všechny peníze na jednu kartu byl tak trochu risk a dosavadní způsob hospodaření je málo odolný. Reakci na kůrovcovou krizi bych připodobnil k té na COVID-19. Po prvotním šoku podle mého názoru převážná většina lesníků udělala a dělá co může, aby ochránila české lesy před dalšími ataky a na druhé straně zachránila tolik z hodnoty dříví, kolik se jen dá. Důležité je, co se stane teď. Jestli převládne přístup obnovy „business as usual“, bude to promarněná příležitost adaptovat české lesy na změnu klimatu a společenské poptávky. Aktuální vývoj však naznačuje, že se postupně daří komunikovat potřebu osvojení si přístupu „build back better“, a proto věřím, že tento přístup převládne. Lesní bioekonomika v tom může sehrát roli katalyzátoru přestavby českého lesnictví a jeho navazujících odvětví.

Dřevo je považováno za strategickou surovinu cirkulární ekonomiky. Proč se jí Česká republika tak lehce zbavuje prodejem vytěženého dřeva do jiných zemí?

Česká republika je dlouhodobě velkým exportérem surového dříví. I v období před kůrovcovou kalamitou se z Česka vyvážely miliony metrů krychlových převážně smrkových výřezů, či surových kmenů. Tento fenomén se s kůrovcovou kalamitou ještě prohloubil, protože zpracovatelské kapacity nejdou navýšit tak rychle, jak narůstal objem nahodilých těžeb. Vstupuje do toho časová a investiční náročnost, dostupnost lidských zdrojů. Hlavně ale za pár let, až dotěžíme poškozené dříví, se situace otočí a dříví bude naopak nedostatek, což by se negativně projevilo na provozu těchto nově vybudovaných zpracovatelských kapacit.

V rámci vaší fakulty již nějakou dobu funguje Tým pro lesní bioekonomiku, který vy řídíte. Jaké jsou jeho ambice a jak se daří je naplňovat?

Naší ambicí je rozvíjet lesní bioekonomiku v České republice ve vědě, výuce i praxi a také zvyšovat povědomí o tomto konceptu u české odborné veřejnosti. Tomu se věnujeme integrací prvků lesní bioekonomiky do výuky na FLD a také propagační činností. Z hlediska vědy a výzkumu se nám daří vydávat články, i v prestižních časopisech, a získali jsme několik zajímavých projektů. Jde nám především o provázání úsilí jednotlivých kateder – nacházení styčných ploch, na což se bioekonomika velmi hodí. V oblasti pedagogiky máme štěstí na chápavé kolegy, kteří s námi trpělivě spolupracují při implementaci prvků lesní bioekonomiky do jednotlivých předmětů. Takže v příštích semestrech studenti o bioekonomice uslyší ve více než jednom specifickém předmětu. Na čem však určitě musíme zapracovat, je ona propagační činnost. Původně měla být založena více na osobním kontaktu s lesníky a firmami z různých odvětví, avšak v situaci, ve které se nacházíme, to bohužel jde jen v omezené míře. Proto se musíme více soustředit na online prostor.

Váš tým se účastní významných mezinárodních projektů. Jedním z velmi prestižních je projekt RESONATE, který se věnuje odolnosti lesů vůči klimatickým změnám. Můžete tento projekt přiblížit a zmínit nejdůležitější konkrétní výsledky?

Projekt RESONATE je zajímavý tím, jak komplexně odolnost vůči projevům změny klimatu a ve společnosti (tj. v tom, co lidé od lesů očekávají a poptávají) posuzuje. To, že se klimatická změna projeví (resp. projevuje) na lesních ekosystémech, je předmětem výzkumu již nějakou dobu, ale v rámci projektu se posuzují také zprostředkované hospodářské následky. Ty se projeví v lesních hodnotových řetězcích, tedy sledech činností, během kterých se k prvotnímu vstupu přidává hodnota. Ideálně se přitom sleduje celý životní cyklus vstupu, včetně jeho dalšího oběhu. Takto daleko bohužel v projektu RESONATE nemáme šanci jít. Přece jen je těch hodnotových řetězců, na jejichž začátku je dříví, poměrně hodně a jeden projekt na analýzu všech jejich článků nestačí. I tak je však projekt ambiciózní v tom, že se snaží popsat rozdíly mezi lesními hodnotovými řetězci v různých regionech Evropy, najít ty faktory, které indikují jejich odolnost a vytvořit scénáře vývoje na poměrně dlouhou dobu dopředu. Na základě těchto výsledků pak budou zpracována doporučení pro praxi i politiku, která budou mít za cíl nastavit regulační rámce a provozy tak, aby byly na budoucí stav evropských lesů připraveny a nenastaly v důsledku změny klimatu výrazné výkyvy v ekonomice. Na začátku tohoto procesu však opravdu stojí posouzení odolnosti evropských lesů a opatření, která mají tuto odolnost zvýšit, jako je pěstování druhově pestrých, věkově diferencovaných lesů, podpora biodiverzity apod. Zajímavým výstupem projektu budou také výukové moduly pro univerzitní výuku, jejichž přípravu zaštiťuje ČZU, a má tak příležitost při tvorbě jejich obsahu spolupracovat s vícero excelentními evropskými univerzitami.

Lesní bioekonomika je v Evropě chápána jako účinný nástroj v boji s klimatickými změnami. Jakou podporu má v českém prostředí?

Jak kde. Výzkumné organizace a „proinovační“ firmy si již důležitosti bioekonomiky při adaptaci na klimatickou změnu a zmírňování její účinků všimly. Jako celek je však lesnictví poměrně konzervativní odvětví, což má své historické kořeny a má to také ratio. Důležité je vědět, že bioekonomika nemá za cíl bourat staré a osvědčené postupy, ale převést je do 21. století, doplnit o nejnovější poznání a přizpůsobit podmínkám dnešního složitého a měnícího se světa. Pokud se nám v rámci týmu i fakulty podaří toto odkomunikovat směrem ven, myslím, že bioekonomiku přijmou za svou všichni, kterým jde o to, aby vzkvétalo nejen lesnictví, ale i všechna odvětví, která s produkty lesa pracují.

Jaké jsou plány vašeho týmu pro nejbližší období?

Usilovně pracujeme na větší integraci lesní bioekonomiky do všech možných procesů na naší fakultě. Zaměřujeme se v této chvíli jak na vědu a výzkum, tak i na výuku, protože tam je velká šance přispět k úspěšnému prosazení bioekonomiky v českém prostoru. Jak jsem zmiňoval, trošku tápeme v popularizační činnosti, ale to se doufám v dohledné době změní díky účasti šikovných lidí v týmu a podpoře ze strany vedení fakulty.

Jste optimista, pokud jde o budoucnost českého lesního hospodářství?

No samozřejmě. České lesnictví má dlouhou tradici a hromadu šikovných lidí, kterým na lesích opravdu záleží a práce v lese a s lesem je baví. Zároveň jsou tady lidi, kteří uvažují racionálně nejen v ekonomických, ale také v environmentálních intencích, takže se neobávám, že bychom společně nenašli nějakou zlatou střední cestu, která zabezpečí zdravý rozvoj českých lesů a hospodaření v nich.

Ptala se: Lenka Prokopová

 


Doc. Ing. Martin Jankovský, Ph.D. vystudoval ekonomiku a management obnovitelných přírodních zdrojů na Technické univerzitě ve Zvolenu. Doktorát získal v oboru Technika a technologie lesnické výroby na téže univerzitě. V oblasti lesnických technologií a jejich napojení na koncept lesní bioekonomiky se profiluje dál, v roce 2021 mu byl udělen titul docenta na České zemědělské univerzitě v oboru Zpracování dřeva a techniky v lesním hospodářství. Je součástí řešitelských kolektivů několika projektů zaměřených na lesnické technologie a zodolňování lesní bioekonomiky vůči změně klimatu a společenské poptávky.

 

 

Podobné články

Rychlé odkazy

Shop ČZU

Point One

CVPK

Klub absolventů

Poníček

Kariérní centrum

Skip to content