Leidenský žebříček neboli CWTS Leiden Ranking 2024 je bibliometrické hodnocení 1506 významných univerzit po celém světě. Vybrány byly na základě počtu jejich publikací indexovaných v databázi Web of Science v období 2019–2022. Žebříček vytváří Centrum pro vědecké a technologické studie (CWTS) na Univerzitě v Leidenu v Nizozemsku.
Hodnocení poskytuje statistiky o vědeckém dopadu, spolupráci, publikování v režimu otevřeného přístupu a genderové diverzitě a je založeno na bibliografických datech z databáze Web of Science produkované společností Clarivate Analytics. Ta se skládá z řady citačních indexů. Leidenský žebříček používá data ze Science Citation Index Expanded, Social Sciences Citation Index a Arts & Humanities Citation Index. Nezohledňuje publikace z konferenčních sborníků a knižní publikace, což je relevantní zejména pro informatiku, inženýrství a společenské a humanitní vědy.
Pro ukazatele otevřeného přístupu jsou využívána data z OpenAlex. Leidenský žebříček nepoužívá žádná data získaná přímo od univerzit. Aby byla univerzita zahrnuta do hodnocení, musí mít určitý minimální počet vědeckých publikací; více si o metodologii žebříčku můžete přečíst zde. Vzhledem k tomu, že žebříček hodnotí skutečně „tvrdá data“ a nikoliv faktory, jako je například pověst univerzity, lze z něj dobře hodnotit kvalitu publikací odrážejících vědecký výkon instituce.
Do žebříčku se dostalo stejně jako vloni devět českých univerzit: Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Vysoké učení technické v Brně.
Celosvětově se nejlépe umístil Massachusetts Institute of Technology: MIT, který má v prvním decilu 22,6 % publikací stejně jako druhá Princeton University. Na třetím místě je Harvard University, která má v prvním decilu 19,7 % publikací.
Z českých institucí je v tomto indikátoru stejně jako vloni nejlepší Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s 8,7 % publikací v prvním decilu. Na druhém místě se v konkurenci našich univerzit umístila Česká zemědělská univerzita, která měla v prvním decilu 8,1 % publikací. Na třetím místě je Univerzita Palackého v Olomouci se 7,9 % publikací v prvním decilu. Dále pak Masarykova univerzita se 7,4 % publikací v prvním decilu, Karlova univerzita se 7,3 % publikací, Vysoké učení technické v Brně se 7,1 % publikací, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze s 6,7 % publikací, České vysoké učení technické v Praze s 5,6 % publikací a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava se 4,1 % publikací v prvním decilu.
Samotní tvůrci o svém žebříčku tvrdí, že se snaží „nabízet alternativu k jiným známým univerzitním žebříčkům, jako jsou Times Higher Education World University Rankings, QS World University Rankings a Academic Ranking of World Universities,“ k jejichž metodologii mají výhrady. „Leidenský žebříček zakládáme na nejmodernějších bibliometrických metodách, nezohledňujeme však výkon univerzit z hlediska výuky, proto tento žebříček nedoporučujeme studentům, kteří se rozhodují, kde studovat.“
Zdroj: Věda a výzkum.cz
Celý článek čtěte ZDE.
Podobné články
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Už třiadvacet let si 21. března připomínáme Mezinárodní den lesů jako symbolickou výzvu k ochraně přírodního bohatství nesmírné hodnoty. Zdravé lesy jsou zásadní pro zachování života na Zemi, fungují jako „plíce planety“ a zahrnují celou škálu přínosů od ekologických a
