
Mezinárodní projekt organizovaný Galerií Jaroslava Frágnera vyhledává degradované a diskutabilní plochy, které mají potenciál stát se novými centry kulturního a společenského života. Tato místa se pak snaží site-specific instalacemi a happeningy oživit, kultivovat a nastínit jejich budoucí možný rozvoj.
Za katedru zahradní a krajinné architektury ČZU se letos zúčastnili Ing. Veronika Syřišťová, Ing. Anička Veselá, Eliška Neumannová, Barbora Pospíšilová, Natálie Chrobáková, Kateřina Janíková, Lucie Kopásková, Sandra Landfeldová a akademický sochař doc. Aleš Hnízdil.
K dispozici měli prostor mezi synagogou v Libni, zasypaným židovským hřbitovem a zrušeným nádražím na Palmovce a Libeňským mostem. Vznikla tam řada projektů, která reagovala na tento prostor, jako například projekt Aničky Veselé a Veroniky Syřišťové, které vytvořily z vertikál profil kolejiště jako „Ztracenou linii“. Projekt Elišky Neumannové „Znovu spolu“ odráží touhu sejít se opět u jednoho stolu podle židovské tradice. V současnosti je aktuální s ohledem na rozervané rodiny z Ukrajiny. Doc. Aleš Hnízdil akcentuje v prostorové kresbě fragmentů židovských náhrobků pietnost tohoto místa v projektu „Zpřítomněné vědomí“. Barbora Pospíšilová v projektu „Nit po niti, život po životě – zapomenout na smrt a myslet na život“ říká, že skrze bílá vlákna můžeme pozorovat životy v nekonkrétní podobě, které vystupují z těžké a slzami zalité země a vpíjí se do světla v korunách stromů. Natália Chrobáková v projektu „Okno“ jako kontakt s okolím akcentuje vztah k přírodě. Kateřina Janíková v projektu „Forma a odlitek“ vyjadřuje procesuální informaci o tvaru a smyslu. Lucia Kopásková v projektu „#7 Věc názoru mravenišť v oblacích“ vytváří ironicko-satirický odkaz společnosti jako podnět k zamyšlení nad smyslem věcí, které vytváříme. Sandra Landfeldová v projektu „Spirála ve větru“ pracuje se zvukem jako s paralelou lidských životů.
Zvedl se vítr a koruny stromů se podobně jako osud propletly.
Aleš Hnízdil








Podobné články
Města nejsou biologická poušť. V jejich parcích, zahradách i opuštěných zákoutích se odehrává rychlá evoluce a vědci zde někdy objevují i dosud neznámé druhy. V přímém přenosu lze sledovat, jak se zvířata městskému prostředí přizpůsobují. Třeba ptáci zde zpívají dříve
Prorektor ČZU pro pedagogickou činnost profesor Jiří Remeš byl hostem středečního ranního vysílání Studia 6 České televize. Reportérka Lada Kolovratová ho vyzpovídala přímo mezi tropickými a subtropickými rostlinami v horké atmosféře skleníků Fakulty tropického zemědělství.











