Vědci zjistili, že hlavními filtry určujícími, které druhy jsou dnes přítomny v zemědělských oblastech, jsou přírodní podmínky prostředí a lidské vlivy v minulosti. Například ptáci žijící v sezónně proměnlivých lesích a v oblastech, které jsou zemědělsky obhospodařovány tisíce let, jsou vůči odlesňování odolnější. Jednotlivé druhy ptáků mají dále tendenci být filtrovány na základě „funkčních“ vlastností, jako jsou velikost těla, preference stanoviště a strava. Z výsledků vyplývá, že druhy tolerantní k odlesňování měly tendenci být menší a stěhovavé, méně závislé na přírodních lesích a méně specializované na potravu než ptáci vysoce citliví na odlesňování. Současně byly tyto rysy také častější u ptáků nalezených v oblastech s proměnlivějším přírodním prostředím a delší zemědělskou historií.
Federico Morelli zkoumal několik zemědělských pozemků ve střední Itálii a pro publikovaný výzkum shromáždil kompletní údaje o výskytu hnízdících druhů ptáků spolu s podrobným popisem prostředí co do složení krajiny, využití půdy nebo opětovného zalesňování. „Hlavní význam této studie souvisí s biologií ochrany přírody. Stručně řečeno, zkoumáním faktorů – vlastností ptačích druhů, klimatu, přírodních disturbancí a historie zemědělství – zjistíme, co přesně určuje změny v ptačích společenstvech, která čelí ztrátě nebo fragmentaci lesů,“ upřesňuje Morelli.
FŽP
Citace: Hua, F., Wang, W., Nakagawa, S., Liu, S., Miao, X., Yu, L., … & Elsen, P. R. (2024). Ecological filtering shapes the impacts of agricultural deforestation on biodiversity. Nature Ecology & Evolution, 1-16. https://doi.org/10.1038/s41559-023-02280-w
Podobné články
Fakulta tropického zemědělství vás srdečně zve na závěrečnou konferenci evropského projektu AGRIGEP – Rooting Sustainable Change: Inclusive Gender Equality Plans in Agriculture and Life Sciences Universities in Central and Eastern Europe, která se uskuteční ve čtvrtek 25. září 2025 na
Čtvrt století. Čtvrt století práce, která dává smysl, to skutečně stojí za oslavu. Jako první ze současného týmu Fakulty tropického zemědělství ČZU se do Senegalu v roce 2000 vypravila profesorka Pavla Hejcmanová, tehdy jako studentka doktorského studia. Jejím cílem bylo