Většina států uznala klimatickou změnu. Ke zvrácení oteplování se státy zavázaly již Pařížskou dohodou: zamezit oteplování více než 1.5 °C oproti období před Průmyslovou revolucí. Nicméně při současném tempu je spíše 1.5 °C dolní mezí a 2 °C horní mezí. Jaké proměnné a trendy se nejvíce změnily od minulého IPCC reportu, vydaného v letech 2013–2014?
Podle mého názoru se jen potvrzují předchozí závěry.
V rámci konference v Glasgow došlo k dílčím úspěchům, např. ke schválení „Deklarace odlesňování“, zaměřené na odvrácení odlesnění do konce dekády. V čem vidíte pozitivní změnu z pohledu klimatologa?
Jedná se o politické prohlášení, jehož implementaci vedoucí k odvrácení odlesňování si lze v současných podmínkách České republiky těžko představit. Především kvůli zásadním nastavením, jak v ČR funguje nejen lesní hospodářství, ale i využívání půdy obecně.
Premiér Indie Naréndra Módí se zavázal snížit emise skleníkových plynů do roku 2070. Což můžeme vnímat jako důležitý krok velkého znečišťovatele ovzduší, přestože je to dlouhodobý horizont. Jak to vnímáte vy a jakými kroky může Indie znečištění snížit?
Akce a prohlášení premiéra Módího je třeba vnímat v kontextu vnitřní politiky Indie. Zjednodušeně: Odstavení uhlí bude mít negativní dopady na již dnes chudé státy a investice půjdou na jih a na západ, kde jsou v tomto ohledu lepší možnosti. Navíc, Indie to platit nebude („Modi categorically said the developing world expects developed countries to provide climate finance of $1 trillion at the earliest to meet net zero targets and adopt a cleaner growth trajectory…” dále zde).
Na jednu stranu mluvíme o roli velkých znečišťovatelů, jako jsou Indie a Čína, ale na druhou stranu je Česká republika třetím největším znečišťovatelem, co se týče emisí na obyvatele. Měla by změnit přístup? A jakým směrem? Co říkáte na vyjádření premiéra Babiše jako zástupce ČR ke klimatické změně?
Podle mého názoru je teď podstatné, kdo a s jakým programem vyhrál volby. A jak dopadla politická strana, která klimatickou změnu akcentovala ve svém programu. Česká republika by měla snížit emise, a bylo by to vhodné mj. z dlouhodobého ekonomického hlediska a samozřejmě i zdravotního, ale nevidím to v současnosti jako průchodné. Politické strany se budou chovat podle svých voličů.
Říká se, že pakliže by státy dodržely stanovené limity, dalo by se dosáhnout klimatické neutrality. Můžete uvést příklady konkrétních limitů ukazatelů znečištění? Jak může přispět ke klimatické neutralitě jedinec?
Klimatická neutralita znamená dosažení rovnováhy mezi emisemi a spotřebou skleníkových plynů z atmosféry. Z hlediska jednotlivých entit se jedná o snížení nebo odstranění produkce skleníkových plynů. Co se týká jedince, tak velmi záleží na kontextu, ve kterém se nachází. U nás by se obecně, podle mého názoru, měl především klást důraz na vzdělání, aktivní účast na politickém procesu (tímto mám na mysli především zajímat se o kandidáty ve volbách a volit) a získávání informací z důvěryhodných zdrojů, což platí jistě obecněji než jen v souvislosti se změnou klimatu.
Připravila: Markéta Součková
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). V roce 2021 měl IPCC 195 členských zemí. Jeho posláním je poskytovat komplexní vědecké posouzení současných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům nebo o zmírnění jejich účinků. IPCC představuje mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti klimatických změn, vytváří zprávy, které jsou dohodou předních klimatologů a konsensu zúčastněných vlád. To poskytuje směrodatné politické poradenství s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiku a životní styl. V prosinci 2007 získal IPCC Nobelovu cenu míru. V srpnu 2021 zveřejnila první pracovní skupina svůj příspěvek pro Šestou hodnotící zprávu, Fyzikální vědecké základy změny klimatu. Deník Guardian zprávu popsal jako „dosud nejostřejší varování před velkými nevyhnutelnými a nezvratnými změnami klimatu“.
Podobné články
Nová studie publikovaná v časopise Nature Climate Change odhaluje, že pouhé navýšení výsadby stromů v Evropě nebude stačit k účinnému boji proti změně klimatu a zachování kontinentálního pozemního uhlíkového rezervoáru. Vědci z Rakouského výzkumného centra pro lesy (BFW) a spoluautoři
Změny v pohybu lidí v urbánní krajině vynucené restrikcemi za koronavirové pandemie ovlivnily takzvanou městskou krajinu strachu. Tou se myslí prostředí, v němž zvířata omezují své chování s ohledem na lidskou aktivitu.
