I letos, již tradičně, AOPK ocenila výrazné osobnosti tuzemské ochrany přírody. Profesor Bedřich Moldan, bývalý ministr životního prostředí (na snímku) byl za svou celoživotní práci oceněn v kategorii Osobnost. Ředitel AOPK František Pelc k ocenění uvedl: „Přispěl k tomu, že většina naší společnosti vnímá ochranu přírody a životního prostředí jako zásadní faktor, který přispívá ke kvalitě každodenního života.”
V kategorii Počin si cenu odnesl lesník Tomáš Vrška a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, a to za rozvíjení zásad přírodě blízkého hospodaření. Přístup oceněného subjektu navíc ukazuje, že přírodě blízké hospodaření může být ekonomicky rentabilní.
Několik stovek účastníků konference se prezenčně i díky online přenosu mohlo seznámit s návrhem nařízení EU (označovaného jako Nature Restoration Law, NRL) týkajícího se obnovy přírody v Evropské unii. Podrobněji rozpracovává Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 s podtitulem Navrácení přírody do našeho života, která byla přijata před dvěma lety. Nový dokument vychází z názoru, že nestačí přírodu jen chránit, ale že je třeba tam, kde byla lidskou činností značně poškozena nebo rovnou zničena, ji obnovit.
Živá diskuse se rozpoutala zejména u významu NRL pro české lesy i pro změnu Společné zemědělské politiky. Příspěvky se ale také dotkly obnovy urbánních ekosystémů, monitoringu, Rámcové směrnice o vodách a obecně strategií a legislativy ČR k naplnění Strategie EU pro biodiverzitu do roku 2030.
Naplňování cílů obnovy přírody byly věnovány dva bloky přednášek zaměřených témata jako na reálnost ochrany 30 % rozlohy ČR, naplnění Rámcové směrnice o vodách nebo obnova urbánních ekosystémů. Ochrana vodních toků má v ČR významné rezervy. Už teď je zřejmé, že cíl 250–400 kilometrů volně tekoucích řek do roku 2030 nenaplníme. Mezi cíle patří například zprůchodnění migračních překážek nebo zlepšení přirozených funkcí záplavových území ve volné krajině.
Změna klimatu jde ruku v ruce se ztrátou biodiverzity, Strategie EU pro biodiverzitu zahrnuje kromě podpory biodiverzity i zajištění přírodních procesů, omezení tempa oteplování a odolnější a méně závislou Evropu. Zdůrazněn byl fakt, že krajina nemá hranice, jde o přírodní i zastavěné prostředí.
Co patří mezi úkoly pro městské ekosystémy?
Do roku 2030 nemají ubývat zelené plochy, zastaví se úbytek opylovačů a obnoví se volně tekoucí úseky řek. V další dekádě by měly přibýt 3 % zelené plochy. Do roku 2050 by měla o 5 % vzrůst plocha porostů vzrostlých stromů, narůst mají i zelené plochy a zeleň by měla být začleněna do stávající a nové infrastruktury. Jak toho dosáhnout? Řešení by měla být založena na přírodě. Tato opatření jsou levná, snadná, ale zároveň odolná. Co si představit pod pojmem řešení založené na přírodě? Jedná se třeba o výsadbu stromů v prokořenitelných pásech, které zároveň slouží k zachycování dešťové vody. Co těmito opatřeními můžeme získat? Lepší kvalitu půdy, návrat druhů a zvýšení jejich početnosti, ochranu před povodněmi i suchem nebo například odolnější lesy.
Tomáš Jůnek / Tereza Švejcarová
Foto: Tomáš Jůnek
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled
