Česko prožilo léto 2025 mírně teplejší než obvykle, ale rozhodující byly krátké vlny horka. Teplotní maximum 37,3 °C naměřené 2. července v Doksanech, celkem 35 tropických dnů a šest dnů s teplotou nad 35 °C zvýšily zátěž zejména ve městech. Nešlo o plošný extrém. Léto tvořilo několik krátkých, o to výraznějších epizod, především na přelomu června a července a v polovině srpna.
Z hydrologického pohledu letošek navázal na výrazně suchý start roku. „Model mHM ukazuje, že v tocích střední Evropy chyběly obvyklé jarní vysoké průtoky a od konce března průtoky řek a potoků soustavně klesaly až k hodnotám blízkým historickým minimům. V povodích Labe a Moravy byl nízký průtok celé léto, Odra zůstala těsně nad minimem i kvůli podzimním povodním 2024 a červencovým dešťům. Příčinou byl souběh velmi suché zimy s minimem sněhu a suchého jara, které nedoplnilo podzemní vodu. Letní srážky pak z velké části vstřebala půda a vegetace,“ vysvětluje Oldřich Rakovec z katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování a dodává, že pro operativní rozhodování je vhodné opírat se o aktuální modelové mapy odtoku a průtoků, protože zachycují prostorový obraz lépe než samotné body měřicích stanic. Důvěryhodnost a relevanci klimatických a hydrologických modelů potvrzuje mj. letos zveřejněná zpráva WMO Report: Zpráva o stavu globálních vodních zdrojů za rok 2024, na které se Oldřich Rakovec podílel.
Zdravotní rozměr teplotních extrémů potvrzuje nově publikovaná studie v časopise ScienceDirect o vlnách veder v roce 2023, jejíž spoluautorem je také Aleš Urban, řešitel mezinárodního HORIZON projektu CrossEU (https://crosseu.eu). Ukazuje, že právě několikadenní horka rychle zvyšují zdravotní riziko. Vědec upozorňuje, že teplotní průměr sezony je v tomto smyslu zavádějící. Rozhoduje schopnost měst a institucí včas varovat, nabídnout obyvatelům srozumitelná doporučení, zajistit noční ochlazování budov a cílenou podporu seniorům, dětem a lidem s chronickými onemocněními.
V městském prostředí se projevy aktuálního počasí a změny klimatu obecně násobí.
Odbornice na udržitelný urbanismus Tereza Hnátková upozorňuje: „Hustá zástavba, málo zeleně a omezené vsakování zvyšují přehřívání ulic i riziko lokálních záplav při přívalových deštích. Praktickou odpovědí by tedy měl být rozvoj modro-zelené infrastruktury. Zelené střechy budov a stromy poskytující stín, vhodně udržované parky a zasakovací plochy pro zadržení dešťové vody, vodní prvky pro ochlazení mikroklimatu. Tato opatření snižují teplotu ve městech, omezují škody při přívalových srážkách a zlepšují běžný život obyvatel.“
Přestože šlo z hlediska celosezonního průměru o „normální“ léto, problém představovaly krátké a intenzivní vlny horka. Ty zvýšily zdravotní zátěž zejména ve městech a v kombinaci s prostorově nerovnoměrnými srážkami přispěly k nízkým letním průtokům. Rozhodování o adaptačních a preventivních opatřeních by měla vycházet z aktuálních ukazatelů a hydrologických a klimatických modelů.
Tyto aktivity jsou realizovány v rámci projektu s názvem Chytrá krajina 2030+, č. projektu CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0014642, financovaného z OP JAK.
Podobné články
První adventní týden probíhal na České zemědělské univerzitě ve znamení dobrých skutků. Zájemci mohli darovat potraviny potřebným a naději na život vážně nemocným. Potravinová sbírka byla prodloužena až do 10. prosince, do registru dárců kostní dřeně se přihlásilo devatenáct dobrovolníků.
Zatímco předsálí auly ČZU ožilo ve středu 3. prosince vánočními dílnami a přicházeli sem zájemci o dárcovství kostní dřeně, uvnitř zasedala akademická obec. Výroční shromáždění svolal Akademický senát ČZU symbolicky na první adventní týden, v čase naděje a očekávání.
