Kampusem ČZU za druhovou rozmanitostí

„V projektu, který běží již druhým rokem, je ČZU garantem témat Hospodaření s vodou a Biodiverzita. Letos byl zaměřen na posílení povědomí důležitosti těchto témat u studentů a zaměstnanců,” říká Simona Dvořáková z Oddělení rozvoje a udržitelnosti ČZU.

Cílem vycházek bylo seznámit studenty a zaměstnance, kteří se v rámci svých oborů zabývají jinými tématy a biodiverzita není hlavní náplní jejich činnosti, s druhovou rozmanitostí v kampusu ČZU. Téma biodiverzity zasahuje na ČZU téměř do každého oboru, do některých více, do jiných okrajově: „Máme zde také nepedagogické zaměstnance, jako jsou účetní, personalisté, technici a podobně, kteří se s tímto tématem setkali pouze minimálně. Považujeme za velmi důležité dostat ho i do jejich povědomí,” dodává Simona Dvořáková.

Často slýcháme o důležitosti ochrany biodiverzity, přírody a její udržitelnosti. Kdo však ve skutečnosti ví, co si pod tímto pojmem představit v praxi, kromě lidí, kteří se tím zabývají profesně? Proč je nutné, abychom se nespokojili se třemi druhy rostlin nebo živočichů? Proč je třeba, aby jich byly stovky? Jakým způsobem se udržitelně chovat, abychom těmto druhům neškodili, ale naopak druhovou rozmanitost podporovali? Na všechny tyto otázky se snažily odpovědět Vycházky kampusem ČZU za biodiverzitou.

V období od 9. do 23. května se postupně konaly vycházky botanické, ornitologické, zoologické a dendrologické. První vždy v českém jazyce, následující v anglickém. „Je to proto, že ČZU má v současné době až 20 % zahraničních studentů, ale také mnoho cizojazyčných zaměstnanců,” vysvětluje Simona Dvořáková.

Botanickou vycházkou provázela Vendula Ludvíková z Fakulty životního prostředí. Její účastníci se dozvěděli, jaké druhy rostlin lze v kampusu najít, proč je v areálu ČZU určitý typ managementu zeleně nebo proč jsou trávníky krátce střižené, když se přitom ze všech stran ozývají názory, že pro podporu biodiverzity jsou důležité vyšší květnaté louky. Kampus je ale navržen jako určitý architektonický celek, proto je zde způsob údržby zeleně specifický a podporuje i přítomnost hmyzu tak, aby mu neškodil.

Všichni se také poučili, že vlastně jde o celý řetězec na sebe navázaných organismů. Druhová rozmanitost rostlin podporuje druhovou rozmanitost hmyzu, ten zase druhovou rozmanitost ptáků atd. „Mě osobně nejvíc nadchly naše zelené střechy. Navštívili jsme střechu Mezifakultního centra environmentálních věd fakult FAPPZ a FŽP. Na tamní zelené střeše v 7. patře najdeme záhony a obhospodařovanou plochu s nádherným výhledem. Koná se zde i výuka a střechu můžeme považovat za relaxační zónu. Naproti tomu zelená střecha HighTech technologicko-výukového pavilonu FLD je vedena extenzivně. Zde můžeme najít téměř přírodní biotop. Jen v bylinném patře jsme napočítali kolem 60 druhů rostlin. Dle mého názoru by se tam měly konat samostatné vycházky,” myslí si Simona Dvořáková.  

Při ornitologické vycházce seznámila Tereza Švejcarová z Fakulty životního prostředí její účastníky s druhy ptactva v kampusu žijícími a hnízdícími a připravila pro ně ukázku kroužkování ptáků. Naučili se některé druhy poznávat podle hlasu. „Z ukázky kroužkování byli všichni nadšeni. Pro mnohé to bylo poprvé, kdy mohli vidět nějaký druh ptáka takto z blízka. Hodně jsme si povídali o kolonii jiřiček, které v kampusu sídlí, a jaké z toho plynou výhody i nevýhody.” Ornitologická vycházka přinesla důležité informace, zda ptáky krmit či nikoliv nebo kam umisťovat ptačí krmítka, aby byla v bezpečí před predátory, jako jsou kočky, nebo před silničním provozem. Ptáci by ke krmítku například neměli přelétávat rušnou silnici.

„I zoologická vycházka byla velmi názorná. Filip Harabiš z Fakulty životního prostředí do sítí odchytil několik druhů bezobratlých. Sice bylo časné a chladné ráno, takže ještě nebyli tak aktivní, ale i tak se nám podařilo k několika druhům přiblížit,” pokračuje Simona Dvořáková.

Největší zájem vzbudily vycházky dendrologické. Původně byl limit na každou jednotlivou vycházku 25 osob, ovšem té dendrologické se zúčastnilo 27 lidí. „Tady jsme si říkali, že možná dendrologickou vycházku předešla skvělá pověst Vladimíra Janečka z Fakulty lesnické a dřevařské, který ji vedl. V Kostelci nad Černými lesy má totiž tato fakulta arboretum, kde v rámci jarních a podzimních Dnů otevřených dveří doktor Janeček provází. Druhým důvodem může být, že lidé zkrátka stromy milují,” konstatuje Simona Dvořáková.

Vycházky kampusem ČZU za biodiverzitou měly navíc jejich účastníky motivovat k účasti v mezinárodní výzvě ICA BioBlitz 2023 o nejživější univerzitní kampus. Jedná se o mezinárodní výzvu vyhlášenou asociací univerzit ICA, týkající se právě biodiverzity v kampusech vysokých škol.  „Zahájení výzvy bylo až 22. května, takže jsme se trochu minuli termínem, ovšem účastníky jsme o ní informovali a požádali je o podporu ČZU. Naše univerzita se této výzvy zúčastnila spolu s dalšími 15 vysokými školami a s počtem 565 druhů se umístila na 8. místě,” upřesňuje Simona Dvořáková.

Oddělení rozvoje a udržitelnosti ČZU by rádo vycházky organizovalo pravidelně bez ohledu na pokračování CRP UNILEAD v roce 2024. Vycházky totiž zapadají také do filozofie edukace zaměstnanců. „Myslím, že když zaměstnanci vědí, co se kolem nich nachází, jsou daleko víc vtaženi do kampusu a mají k pracovnímu místu a zaměstnavateli lepší vztah, než když si sem přijdou ´jen´ odpracovat osmihodinovou směnu. Rádi bychom v budoucnu otevřeli vycházky i veřejnosti, na to však budeme hledat finanční prostředky,” uzavírá Simona Dvořáková.

Věra Klimšová

Foto: Simona Dvořáková