Záměrem novely je především nastavit podmínky, které myslivcům umožní efektivní lov a zároveň ochrání v co nejvyšší míře lesní porosty. Na základě dat Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se škody pohybují řádově mezi 2,5 až 4 miliardami korun ročně. Plány lovu se proto budou sestavovat podle stupně poškození lesa ve vymezených územích. Poškození lesa zvěří bude odborně posuzovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.
„Cílem novely zákona o myslivosti je snížit počty spárkaté zvěře, a tím snížit i škody, které způsobuje na lesních a zemědělských porostech. Novela zlepšuje kontrolu lovu a zavádí digitalizaci, aby se myslivci obešli bez zbytečného papírování. Zároveň uvolňuje některá dosavadní pravidla lovu, například umožní lov se zbraněmi s nočním viděním,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Novela také mění minimální výměru téměř všech honiteb z dosavadních 500 hektarů na 250 hektarů. Zmenšení výměry honiteb umožní lepší ovlivňování hospodaření v nich, lov, a tím celkově ochranu lesa, plodin a pozemků před škodami způsobenými zvěří. Zároveň posiluje práva vlastníků honebních pozemků.
„O novele jsme už od začátku jednali s odborníky. Před několika dny skončilo mezirezortní připomínkové řízení, kdy se k ní mohly závazně vyjádřit zainteresované strany, jako jsou státní instituce, ale i ekologické spolky, vlastníci lesů nebo lesnické fakulty. Nyní jsme, jak jsme už dříve slíbili, k novele uspořádali také seminář v Poslanecké sněmovně,“ uvedl Patrik Mlynář, vrchní ředitel sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství.
Podněty vzešlé z připomínkového řízení zapracuje Ministerstvo zemědělství do novely do konce ledna příštího roku. Na přelomu ledna a února pak odešle materiál k projednání na Legislativní radu vlády. Norma by měla začít platit od ledna 2025, některé její části pak od ledna 2027.
Zdroj: eagri.cz
Podobné články
Možná bude někomu tento titulek znít divně. Onen údiv je však vyjádřen v samotné otázce – zda je možné, či zda není možné dělat vědu jinak, než tomu bylo po předchozí staletí.
Johana Rondevaldová je s Fakultou tropického zemědělství spjata již od svých bakalářských studií. Zaměřuje se na využití méně známých rostlinných druhů, které mohou významně přispět k řešení podvýživy a chronických onemocnění. Více se dozvíte v rozhovoru, který nabízí zajímavý pohled
