Rekonstrukce celoročního migračního chování 2324 jedinců z 83 ptačích druhů odhalila, že dochází k silné vazbě v časové souslednosti doby migrace od odletu z hnízdiště po přílet na zimoviště, odlet ze zimoviště až po návrat na hnízdiště. Vědci v rámci studie vytvořili unikátní celosvětovou databázi informací ze sledovacích zařízení a zjistili, že sice ptáci dokážou část zpoždění kompenzovat rychlejším přeletem, nicméně tato kompenzace není úplná.
„Tendenci ke změně chování, tedy k trávení méně času během přeletu, jsme detekovali. Zpoždění se ale přenáší dál. Takže ptáci, kteří vyrazili později, také později doletí. Nutně se nabízí otázka, jak se tento stres dále projeví na jejich fitness,“ komentuje výsledky Martin Bulla.
Studie tedy potvrzuje, že migrační fáze nejsou časově nezávislé, takže změna nebo narušení podmínek v jedné části roku může ovlivnit další část ročního cyklu. Pokud změny prostředí vlivem klimatické změny posunou vhodné podmínky na hnízdištích, migračních trasách nebo zimovištích, ptáci mají určitou flexibilitu, ale jejich schopnost napravit časový posun zůstává stále omezená.
Citace:
Brlík, V., Procházka, P., Rushing, C.S. et al. Temporal links in avian migration schedules across the annual cycle. Nat Ecol Evol (2026).
Temporal links in avian migration schedules across the annual cycle | Nature Ecology & Evolution
Zdroj: FŽP
Podobné články
Jak připravit české lesy na měnící se klima a posílit jejich odolnost? Právě těmto otázkám se věnuje nový dokumentární film Kořeny zítřka, který měl 3. listopadu slavnostní premiéru na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Na příkladu
Jak lze efektivně využívat přírodní zdroje, omezovat množství odpadu a zavádět inovativní technologie do zemědělství? Odpovědi na tyto otázky hledali studenti Gymnázia a SOŠ Plasy, kteří koncem října navštívili Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Na workshopu Bioekonomika: budoucnost udržitelné Evropy
