Jak známo, vlivem globálního oteplování v poslední době padá sněhu stále méně a skiareály jsou nuceny vyrábět umělý sníh. Často jim však situaci komplikuje nedostatek vody a kolísavé průtoky.
Výroba umělého sněhu nemusí mít vždy negativní důsledky pro vodní režim v krajině, pokud se respektují základní pravidla odběrů. Řešení by mohl přinést efektivní management výroby sněhu, zahrnující předpověď tání sněhu na sjezdovce a možnost recyklace vody z tajícího sněhu.
Relevantní studie o konkrétním vlivu na vodní režim na českém území však chybí, a proto tým vědců ČZU v Praze vedený Romanem Jurasem sleduje, jaké jsou rozdíly v rychlosti tání umělého a technického sněhu.
„Pomůže nám to ujasnit si, jak rychle se voda z technického sněhu vrátí do vodního toku a kolik se jí dá znovu využít pro další zasněžování. Letos jsme zahájili spolupráci se skiareálem Alšovka v Krušných horách, který poskytl prostor pro experimenty. Před zimou jsme nainstalovali měřící plochy, které budou automaticky vyhodnocovat množství vody z tání sněhu na sjezdovce a v lese. Dostaneme tak základní data pro navržení efektivního hospodaření s vodou,“ vysvětluje Roman Juras.
Podobné články
Téměř každý den je oslavou důležitých milníků lidstva. Světový den mokřadů připadající na 2. února by však mezi oslavami neměl zapadnout. Mokřady v přírodě a krajině plní řadu nezastupitelných funkcí, ale také se přímo podílejí na obživě lidstva. Například rýže,
Během letošního a příštího roku chtějí Lesy ČR zrušit pronájem až 25 procent celkové výměry honiteb a provozovat je ve vlastní režii. Podle vedení společnosti je cílem zlepšit stav lesa, snížit tlak zvěře na porosty a podporovat přirozené druhové skladby
