Jak známo, vlivem globálního oteplování v poslední době padá sněhu stále méně a skiareály jsou nuceny vyrábět umělý sníh. Často jim však situaci komplikuje nedostatek vody a kolísavé průtoky.
Výroba umělého sněhu nemusí mít vždy negativní důsledky pro vodní režim v krajině, pokud se respektují základní pravidla odběrů. Řešení by mohl přinést efektivní management výroby sněhu, zahrnující předpověď tání sněhu na sjezdovce a možnost recyklace vody z tajícího sněhu.
Relevantní studie o konkrétním vlivu na vodní režim na českém území však chybí, a proto tým vědců ČZU v Praze vedený Romanem Jurasem sleduje, jaké jsou rozdíly v rychlosti tání umělého a technického sněhu.
„Pomůže nám to ujasnit si, jak rychle se voda z technického sněhu vrátí do vodního toku a kolik se jí dá znovu využít pro další zasněžování. Letos jsme zahájili spolupráci se skiareálem Alšovka v Krušných horách, který poskytl prostor pro experimenty. Před zimou jsme nainstalovali měřící plochy, které budou automaticky vyhodnocovat množství vody z tání sněhu na sjezdovce a v lese. Dostaneme tak základní data pro navržení efektivního hospodaření s vodou,“ vysvětluje Roman Juras.
Podobné články
Mezinárodní projekt, jehož cílem je proměnit Městské lesy Hradec Králové v modelové území pro rekreaci, environmentální vzdělávání a turismus, právě zahájila Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze ve spolupráci s touto městskou společností. Projekt financovaný Švýcarskou konfederací reaguje na
Letošní jaro přineslo další varovný signál pro vodní bilanci Evropy, ukazují hydrologické simulace provedené na České zemědělské univerzitě v Praze pomocí modelu mHM . V Česku je nízký průtok patrný ve třech klíčových sledovaných povodích, tedy na Labi, Moravě a
