Jak známo, vlivem globálního oteplování v poslední době padá sněhu stále méně a skiareály jsou nuceny vyrábět umělý sníh. Často jim však situaci komplikuje nedostatek vody a kolísavé průtoky.
Výroba umělého sněhu nemusí mít vždy negativní důsledky pro vodní režim v krajině, pokud se respektují základní pravidla odběrů. Řešení by mohl přinést efektivní management výroby sněhu, zahrnující předpověď tání sněhu na sjezdovce a možnost recyklace vody z tajícího sněhu.
Relevantní studie o konkrétním vlivu na vodní režim na českém území však chybí, a proto tým vědců ČZU v Praze vedený Romanem Jurasem sleduje, jaké jsou rozdíly v rychlosti tání umělého a technického sněhu.
„Pomůže nám to ujasnit si, jak rychle se voda z technického sněhu vrátí do vodního toku a kolik se jí dá znovu využít pro další zasněžování. Letos jsme zahájili spolupráci se skiareálem Alšovka v Krušných horách, který poskytl prostor pro experimenty. Před zimou jsme nainstalovali měřící plochy, které budou automaticky vyhodnocovat množství vody z tání sněhu na sjezdovce a v lese. Dostaneme tak základní data pro navržení efektivního hospodaření s vodou,“ vysvětluje Roman Juras.
Podobné články
Podle aktuální zprávy Copernicus Climate Change Service patřilo letošní jaro v severozápadní Evropě mezi nejsušší za poslední desetiletí. Květen byl navíc druhý nejteplejší v historii měření. V kombinaci s dlouhodobým nedostatkem srážek to způsobilo výrazný pokles půdní vlhkosti, průtoků a
Počátkem června se v Bruselu uskutečnil třídenní intenzivní workshop s názvem Navigating Brussels with ELLS 2025: How can the EU help you develop your scientific career? Akce zaměřená na podporu profesního rozvoje začínajících vědců a vědkyň proběhla za účasti 35
