Prezentace fakulty, která vychovává odborníky pro odvětví lesnictví a dřevařství, byla zaměřena na sofistikované technologie využívané v této oblasti. Podrobnosti všem ochotně vysvětlovala doktorandka Ing. Tereza Hüttnerová z katedry hospodářské úpravy lesů a DPZ.
Na co se vás lidé nejčastěji ptají?
Především na praktické využití dronů v lesnictví, na to, co s drony můžeme mapovat, jak můžeme vyhodnotit například zdravotní stav porostů, k čemu se využívají termokamery a podobně.
Zastavují se u vás spíše odborníci, nebo se zajímá i laická veřejnost?
Je to tak půl na půl. Odborníci z oblasti lesnictví a myslivosti se ptají například na technické parametry dronů, široká veřejnost spíš na jejich praktické využití. Lidé se také zajímají o náš dokument „Lesy budoucnosti“, který byl natočen ve spolupráci s Českou televizí a shrnuje poznatky o lesnictví.
Jaké jsou nejnovější trendy v lesnictví?
Úplnou novinkou je využívání takzvaných elektronických nosů na včasnou detekci kůrovce. Tím se nyní zabýváme i u nás na Fakultě lesnické a dřevařské. Funguje to na principu detekování chemických látek. Když totiž kůrovec napadá stromy, vylučuje speciální feromon, kterým láká samičky k páření. Stromy se zase brání tím, že vylučují daleko větší množství specifických látek. A my se pomocí elektronických nosů snažíme tyto látky a změny mikroklimatu identifikovat.
Na jakém principu elektronické nosy pracují?
Jsou to senzory, které mají v sobě několik čidel, každé z nich je specifické a je senzitivní na jinou látku. Senzor můžeme nést v ruce nebo ho umístit na dron.
V čem vám ještě pomáhají drony?
Například při mapování zdravotního stavu stromů. Pak také pomocí lidarových dat vyhodnocujeme objemy stromů, takže dokážeme odhadnout zásoby v lese. Z ortofotomap máme základní přehled, v jakém stavu les je, jaké tam máme výměry, kde proběhla těžba a podobně.
Probíhá teď u vás nějaký výzkumný projekt?
Aktuálně jsme všechny projekty dokončili. Měli jsme jeden velký v národním parku České Švýcarsko, tam se nejprve mapovaly suché stromy a pak jsme v souvislosti s požárem parku mapovali intenzitu hoření. Vytvořili jsme virtuální prohlídku požářiště, která už je na internetu, takže si ji každý může spustit a prohlédnout na svém zařízení.
Na zámku v Kostelci nad Černými lesy je nyní obsáhlá expozice věnovaná lesnictví. Roste v poslední době zájem veřejnosti o hospodaření v lesích?
Myslím si, že roste zájem o lesy, a to nejen kvůli jejich produkčním funkcím. Lidé se také zajímají o kvalitu lesů, o jejich zdravotní stav, zajímají je všechny novinky a aktuální informace.
Vraťme se ještě k moderním technologiím. Je o ně zájem, ať už ze strany státních, nebo soukromých podniků?
Myslím, že zájem bude čím dál větší s tím, jak se mění klima. Například problémy s kůrovcem nejsou jen u nás ve střední Evropě, takže si myslím, že o naše metody bude v brzké době velký zájem.
Lze předpokládat ještě další vylepšování schopností a funkcionalit těchto zařízení?
Rozhodně ano. Tak třeba využití AI v lesnictví… například automatizované vyhodnocování snímků a hledání problémů nebo využití virtuální reality, se kterou už také pracujeme. Snažíme se vyhodnocovat vliv uměle vytvořeného nebo naskenovaného lesa na psychiku lidí, protože ne všichni mají možnost jít do reálného lesa. Hledáme tedy možnosti, aby si třeba lidé s handicapem mohli nasadit brýle do virtuální reality a prohlédnout si alespoň touto cestou lesní porosty.
Karla Mráčková / Lenka Prokopová
Podobné články
V případě napadení se termití dělníci na sklonku života obětují a odstartují explozivní chemickou reakci. Jejím výsledkem je toxická tekutina, která znehybní a otráví protivníka. Tento obranný mechanismus termitů v podobě enzymu a jeho vlastnosti zkoumali vědci z Ústavu organické
Prestižní ocenění E.ON Energy Globe získala rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Ocenění spolu s patronkou projektu Jitkou Čvančarovou převzal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci v roce 2015 založila. Na úspěšnosti projektu má
