Je to na nás: Česká zemědělská univerzita představuje na Zemi živitelce možnosti udržitelné budoucnosti (I.)

Pro tuto příležitost připravila Česká zemědělská univerzita expozice představující projekty, na nichž vědci v poslední době pracují. Například Chytrou krajinu, která měla premiéru před několika lety v lokalitě Amálie na Rakovnicku a nyní se rozšiřuje i na další místa, hmyz jako potravinu budoucnosti nebo drony jako nepostradatelného pomocníka zemědělců a lesních hospodářů. Prostor dostali i studenti programu Inovativní podnikání se svým Mecháriem a expozicí zvanou Green Glass.

Každý den Země živitelky je vyhrazen prezentaci práce jednotlivých fakult ČZU. Postupně se tak návštěvníkům odkrývají témata jako modro-zelená infrastruktura v městském prostředí, drony v lesnictví a dálkový průzkum Země, agropočasí, udržitelné nakládání s přírodními zdroji či precizní zemědělství a další.

Mezifakultní maraton odstartovala již ve čtvrtek 22. srpna dr. Tereza Hnátková, vědkyně a pedagožka katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí. A také jako první dostává slovo v sérii rozhovorů, které vám se zástupci fakult a dalšími účastníky agrosalonu nabídneme.

Paní doktorko, co jste si pro návštěvníky Země živitelky připravili letos?

Prezentaci práce Fakulty životního prostředí, která zahrnuje témata související s modro-zelenou infrastrukturou, a to napříč celým spektrem témat. To znamená, jak nakládat s vodou ve městě, jak ji zadržovat, jak ji upravovat a jak ji následně využít pro účely závlah, vsakování anebo údržby okrasných rekreačních zón. Tak, aby se snížily náklady na vodu jako takovou, ale zároveň se s ní odpovědně zacházelo, a bylo tedy možné přizpůsobit města změně klimatu.

Lepší se podle vás situace díky zvyšování povědomí, že města jsou tepelně přetížená?

Situace se zlepšuje nejen díky lepšímu povědomí, ale také proto, že máme příklady, které byly uvedeny do praxe a fungují. Lidé hledají místa, kde je voda využívána, kde je stín, kde jsou zavlažovány stromy, kde jsou dešťové zahrady, z nichž se voda odpařuje a snižuje teplotu v okolí. Myslím si, že lidé se naučili vnímat modro-zelenou infrastrukturu jako část města, která je příjemná pro pobyt.

Vy jste v prosazování modro-zelené infrastruktury průkopníci nejen na úrovni České republiky, ale máte úspěchy i v Evropě.  Můžeme zmínit některé projekty spolupráce s městskou samosprávou z poslední doby? Nejhůře na tom s tepelným zatížením zřejmě bude naše hlavní město.

S hlavním městem spolupracujeme velmi úzce, co se týká modro-zelené infrastruktury. V současné době finalizujeme projekt vnitrobloku v Kampusu Hybernská, kde by v příštím roce měly být instalovány systémy sběru dešťové vody a jejího využití pro zavlažování vegetace a splachování. Mezi modro-zelenou infrastrukturu patří i změna povrchů, to znamená odchod od konvenčního nepropustného asfaltu, který tvoří tepelné ostrovy, a zavádění propustné dlažby.

Skvělým příkladem modro-zelené infrastruktury je kampus ČZU a posledním velkým počinem je nový pavilon Fakulty životního prostředí…

Co se týká domovních instalací v kampusu České zemědělské univerzity, který je sám o sobě městem ve městě, Pavilon environmentálních studií je takovou komplexní instalací. Jímáme zde dešťovou i šedou vodu, které následně extenzivně nebo intenzivně čistíme na biotopu, v případě šedé vody v konvenční čistírně, a využíváme ji pro splachování a závlahu zelené střechy a zelené stěny.

To jsou nové budovy. Pak tu ale máme staré budovy, některé z 50. let minulého století.

V rámci takzvaného „retrofittingu“ budov máme v současné době několik instalací na aule, na Dřevařském pavilonu i na jiných budovách.  V současné době máme v kampusu přes deset různých typů zelených střech. Takže rádi pozveme zájemce na exkurzi, provedeme je kampusem, kde je možné vidět ta demonstrační opatření v minimálně 21 různých instalacích.

Hodně vám pomáhají i studenti, kteří přicházejí s novými myšlenkami, jak se ukázalo například při nedávném Ideathonu. Jak se jejich nápady využívají prakticky?

Klademe důraz na to, aby práce studentů neskončily v šuplíku. A právě modro-zelená infrastruktura je jedním z pěkných příkladů. V rámci Ideathonu vznikl nápad na naučnou stezku kampusem. V současné době precizujeme těch 21 zastavení, každé z nich bude ukazovat dílčí část, ať už to jsou dešťové zahrady, jímání dešťové vody nebo biodiverzitní zahrady. Práce studentů je v tomto ohledu poměrně klíčová, protože každé opatření musí mít nějakou návrhovou a realizační fázi, následný postmonitoring a zároveň je třeba mít definovaný formát, jak výsledky naší práce komunikovat na odborné úrovni, ale i s občany, kteří na to místo přijdou, případně projeví zájem o podobnou instalaci u nich ve městě nebo v jejich rodinném domě.

Co vám osobně ještě v modro-zeleném kampusu ČZU vadí, co by se ještě mělo vylepšit?

V současné době už intenzivně pracujeme na rekonstrukci našich parkovišť, i když vzhledem k jejich rozsahu je to stále výzva. Jde o náhradu zpevněných asfaltových ploch za zelená zatravněná parkoviště. Budeme tedy mít parkoviště, skrz která se bude vsakovat dešťová voda, zároveň s tím budou tepelné ostrovy eliminovány vegetací, která na nich poroste. Koncem roku už bychom měli mít jedno parkoviště, které bude sloužit jako polygon pro výzkum, testování nových materiálů, substrátů a vegetace.

Lenka Prokopová