Co tedy jíst, abychom se nejen cítili, ale i vypadali zdravě?
Základem je konzumovat potřebné množství a kvalitu bílkovin, tuků a sacharidů, ale i mikronutrientů, vlákniny a některých dalších složek stravy. Důležitý je příjem omega-3 polynenasycených mastných kyselin s protizánětlivým účinkem, které tělu dodáme například konzumací řepkového oleje či mořských ryb. Neměli bychom také významně snižovat příjem tuků, protože pokožka pak má tendenci „vysychat“. A nesmíme zapomenout ani na pitný režim pro její důkladnou hydrataci.
Nedílnou součástí obecného doporučení je i eliminace stresu, pravidelná vhodná pohybová aktivita a pobyt na čerstvém vzduchu. Ale pozor, pokožka obličeje je velmi citlivá a vadí jí silný vítr a mráz. Problémy může způsobit také dlouhodobý pobyt ve vlhkém prostředí, kdy může být případná narušená integrita napadena kvasinkou.
V našem jídelníčku by neměly chybět antioxidanty, které v organismu brání či snižují tvorbu reaktivních oxidačních sloučenin nebo je převádí na neúčinnou formu. Mezi důležité antioxidanty patří:
Vitaminy – Jedná se hlavně o vitamin C (kyselina askorbová) obsažený v ovoci (např. citrusy, jahody, třešně, rybíz, kiwi) a zelenině (např. paprika, rajče, zelené natě, listová zelenina). Dále vitamin E (tokoferoly), obsažený v ořechách a semenech (např. chia, slunečnicová, dýňová), rostlinných olejích, v olivách, sóje a dalších plodinách rostlinného původu obsahujících tuk.
Karotenoidy – Významným antioxidantem je beta karoten, provitamin vitaminu A, který je obsažen například v mrkvi a meruňkách. Další z karotenoidů je lykopen, přítomný hlavně v rajčatech. Karotenoidy jsou lépe využitelné z tepelně upraveného zdroje, např. z dušené mrkve nebo rajčatové omáčky.
Důležitými antioxidanty jsou i dva stopové prvky, zinek a selen, které jsou kofaktory enzymů, superoxiddismutázy a glutathionperoxidázy, jež společně s enzymem katalázou zajišťují náš vlastní antioxidační status organismu. Oba tyto prvky jsou obsažené prakticky jen v mase. Zinek pak i v dýňových semínkách.
Méně známými antioxidanty jsou fenolové sloučeniny, které bychom prostřednictvím jejich potravinových zdrojů určitě měli zařazovat více do svého jídelníčku. Hojně jsou obsaženy v rostlinách čeledi hluchavkovité, jako např. oregano, saturejka, tymián, majoránka, meduňka a šalvěj. Nejvyšší antioxidační efekt pak vykazuje zelený čaj s vysokým obsahem těchto sloučenin.
Čemu se naopak vyhnout?
Do souvislosti s nekvalitním stavem pokožky se dává nadměrný příjem průmyslově zpracovaných potravin s vysokým obsahem soli, cukru a tuku. Příkladem takových potravin mohou být čokoláda, chipsy, nebo slané tyčinky. U některých citlivých jedinců může pokožku dráždit i konzumace česneku a cibule nebo pálivých druhů koření, jako je kari, chilli a pepř. A problematický může být samozřejmě i alkohol, obzvláště ten tvrdý.
Pokud Vás trápí ekzém nebo akné…
Jedincům s problematickou pokožkou se kromě zmiňovaných rad doporučuje připravovat si stravu tzv. šetřícím způsobem. Jde především o to, aby se tepelně nezatěžoval tuk. Eliminuje se tím z jídelníčku příjem oxidačních produktů, které při tepelných úpravách, jako je smažení, vznikají. Maso lze např. opéct nasucho, podlít vývarem, dusit doměkka a tuk vložit až do hotového pokrmu. To samé platí i u polévek.
Ing. Mgr. Diana Chrpová, Ph.D.
Ing. Mgr. Diana Chrpová, Ph.D.
Absolventka Pedagogické fakulty UK, učitelství chemie a matematiky, a VŠCHT Praha, obor kvalita a bezpečnost potravin, kde získala doktorát za výzkum v oblasti antioxidantů v rostlinném materiálu. Je nutriční terapeutkou dle Zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, členkou Společnosti pro výživu, Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče a Sekce nutričních terapeutů. V současnosti působí jako odborná asistentka na katedře mikrobiologie, výživy a dietetiky Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Vyučuje předměty Racionální výživa a základy dietologie (NUTRIB), Výživa ve zdraví a nemoci a Gastrointestinální a metabolické poruchy a onemocnění člověka (NUTRIM).
Podobné články
Společnost pro výživu (SPV), nezávislé mezioborové sdružení odborníků na výživu, slaví 80 let od svého založení. Jubileum připomněla výroční konference „Výživa napříč obory“, která se uskutečnila 25. září 2025 a zaměřila se na historii a současnost výživy, globální trendy, problematiku
V mezinárodních žebříčcích hodnocení vysokých škol si ČZU v Praze v poslední době vede skvěle. V Šanghajském žebříčku má letos hned tři obory v první stovce, z toho jeden dokonce na 24. místě. Nejnovější úspěch zaznamenala v posledním hodnocení Times
