Málokdo však dnes ví, že o České červince můžeme učit díky záchranné akci katedry KEZCH (dříve katedry genetiky a obecné zootechniky). Nebudu zde zdůrazňovat význam genové rezervy, jen chci upřesnit, jak záchranná akce probíhala, neboť jsem na této katedře pracoval. Událost, o níž je řeč, se odehrála koncem 80. let.
Pod vedením pana prof. Trojana byl kolega Ing. Tvrdík pověřen úkolem nakoupit a posléze i zachránit poslední žijící plemenice tohoto vymírajícího plemene. Na tehdy ještě státním statku Hajnice ve východních Čechách jsme nakoupili v počtu 16 kusů poslední dostupné plemenice a nechali je převézt na Školní zemědělský podnik Lány, středisko Červený Újezd. Po krátké aklimatizaci byly plemenice inseminovány a po uměle vyvolané superovulaci byla vybraným kusům odebrána vajíčka.
Pamatuji si, jak jsem pod mikroskopem počítal získaná vajíčka, která byla určena k oplodnění in vitro. Embrya byla následně vkládána do krav jiných plemen. K této metodě se muselo přistoupit, neboť původních plemenic bylo již málo, a navíc v pokročilém věku. Potřebovali jsme rychle navýšit stavy, což se povedlo. Další problém představoval nedostatek zmrzlého semene plemeníků, proto bylo třeba odchovat a následně vybrat vhodného plemenného býka. Plemeník byl vybrán z první generace narozených býčků ve středisku Červený Újezd.
Nejlepší býčci byli ustájeni a testováni na testační stanici Stochov. Býky jsme pravidelně měřili, vážili, učili chodit na tyči, a nakonec jim bylo odebráno a vyšetřeno semeno.
Výsledkem dlouholeté práce bylo první stádo Českých červinek na Školním zemědělském podniku v Lánech a druhé stádo v zařízení Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dle statistiky z roku 2019 bylo v ČR celkem 337 kusů tohoto plemene ve 26 chovech.
Rád na tuto zajímavou a záslužnou práci vzpomínám. Lze říci, že se společnými silami podařilo zachránit genofond, který by byl bez práce naší katedry nenávratně ztracen.
Ing. Karel Janda
odborný pracovník – technik VŠ, KEZCH
Foto: Dr. Ing. Naděžda Šebková
Podobné články
V polovině ledna proběhlo úvodní virtuální setkání projektu AfroGrow, čímž byla oficiálně zahájena Evropsko-africká spolupráce pro udržitelné agrolesnictví. Tato iniciativa financovaná z prostředků EU v rámci programu HORIZON Europe se zaměřuje na rozvoj takzvaných Living Labs. Laboratoří, jejichž cílem je
Dvě desítky vlků opatřených GPS obojky poskytly vědcům jedinečný vhled do využívání krajiny tímto vrcholovým predátorem. Článek publikovaný ve vědeckém časopise Wildlife Biology mezinárodním týmem pod vedením zoologů z České zemědělské univerzity v Praze zhodnotil data vlků z několika smeček