Pomocí jedenáctiletých časových řad rostlinné biomasy ze 150 pozemků s různou intenzitou využití půdy zkoumali, jak taxonomické a funkční složky biodiverzity ovlivňují odolnost a obnovu biomasy za extrémního sucha. Taxonomickou složkou biodiverzity se rozumí druhové složení, funkční složkou pak výška rostlin, obsah sušiny, listová plocha a obdobné veličiny.
Zjistili, že zejména v nejsušších letech se meziročně souvislost mezi biologickou rozmanitostí, využíváním půdy a biomasou lišila. Druhově bohatá nebo funkčně různorodá společenstva, která jsou spojená s nízkou intenzitou využívání půdy, lépe zvládala extrémní sucha. Druhově chudá společenstva nebo společenstva s převahou rychle rostoucích druhů (společenstva spojená s vysokou intenzitou využívání půdy) pak vykazovala vyšší schopnost obnovy po mírném až extrémním suchu.
Tyto výsledky ukazují, že funkční a taxonomické složky rostlinného společenstva určují odolnost a obnovu travních porostů za mírného až extrémního sucha. Podle toho se můžeme řídit při navrhování managementu extenzivně a intenzivně obhospodařovaných pastvin v krajině. Bohatá společenstva, upřednostňovaná při nízké intenzitě využívání půdy, by zachovala biomasu za extrémního sucha, zatímco druhově chudá nebo rychle rostoucí společenstva by biomasu po extrémních událostech sucha lépe obnovovala.
Citace: Bazzichetto, M., Sperandii, M. G., Penone, C., Keil, P., Allan, E., Lepš, J., Prati, D., Fischer, M., Bolliger, R., Gossner, MM., de Bello, F. (2024). Biodiversity promotes resistance but dominant species shape recovery of grasslands under extreme drought. Journal of Ecology, 112(5), 1087-1100
https://doi.org/10.1111/1365-2745.14288
Letos na jaře tým Petra Keila, držitele prestižního ERC grantu, zahájil nový projekt podpořený grantem GAČR, zacílený na biodiverzitu středoevropských pastvin v průběhu času. Projekt „GRACE: Luční společenstva v průběhu 300 let přirozeného experimentu na velkém měřítku“ bude studovat biodiverzitu a druhové složení středoevropských pastvin v průběhu času, napříč prostředími a napříč historií využívání půdy.
Projekt využije bezprecedentní kombinaci historických dat a nových metod včetně strojového učení. Konkrétně bude zkoumat více než 100 000 záznamů z botanických snímků shromážděných na loukách ve střední Evropě za poslední století a zároveň i 300 let dlouhou časovou řadu průzkumů mapujících změny krajinného pokryvu v historickém rozsahu rakousko-uherské říše. Vědci tak budou tak moci kvantifikovat dopady rozsáhlých změn krajiny na ekologická společenství za poslední dekády až staletí.
Partnery projektu jsou odborníci z rakouské Univerzity v Grazu, Univerzity ve Vídni a z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Brně.
Zdroj: FŽP
Podobné články
Vstupní branou do léta jsou na ČZU tradičně Sportovní hry zaměstnanců. Ty letošní sice ledovým povětřím zpočátku poznamenal svatý Bonifác, zapáleným sportovcům to ale nevadilo. Už vůbec ne těm, kteří si v závěru dne na celý rok přisvojili pohár mistra
Katedra práva Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze dlouhodobě rozvíjí aktivity, jejichž cílem je přiblížit studentům fungování právních systémů nejen na národní, ale také na evropské a mezinárodní úrovni. Evropské právo dnes totiž není pouze jednou z právních
