Jak vyplývá z šetření, které probíhá podle dlouhodobě ověřené metodiky, dosáhl v loňském roce sběr lesních plodů a hub objemu 31,04 tisíce tuny. To je více než v roce 2023 (28,85 tisíce tuny), ovšem pod dlouhodobým průměrem 38,14 tisíce tuny sledovaným od roku 1994. V roce 2024 odpovědělo na dotazník Ministerstva zemědělství celkem 1005 respondentů z celé ČR. Dotazování se provádí formou kvótního výběru, aby odpovídalo zastoupení různých věkových skupin, pohlaví, krajů nebo velikostí obcí. Tato metodika se používá již od roku 1994 a umožňuje porovnávat výsledky v dlouhodobé časové řadě.
„Češi patří k národům, které mají ke sběru lesních plodů výjimečný vztah. Les pro nás není jen hospodářským prostorem, ale i místem odpočinku, tradic a spojení s přírodou. To, že i v dnešní době nasbíráme ročně desítky tisíc tun borůvek, malin nebo hub, svědčí o tom, že tato tradice zůstává živá napříč generacemi. I díky takovým číslům můžeme lépe chápat hodnotu lesa pro společnost a podporovat jeho rozmanité funkce,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.
Nejvíce se tradičně sbíraly houby (21,3 tis. tun), následované borůvkami (4,4 tis. tun), malinami (2,2 tis. tun) a ostružinami (1,6 tis. tun). Hodnota nasbíraných plodů byla v roce 2024 odhadnuta na 7,2 miliardy korun v běžných cenách – tedy významně nad dlouhodobým průměrem 4,6 miliardy korun (běžná cena = skutečná cena daného období). Tento dlouhodobý průměr je spočítán z celkového množství sběru lesních plodin za dobu sledování dat od roku 1994 do roku 2024. Na vysoké hodnotě se nejvíce podílel nárůst objemu sběru hub.
„Přestože celkový objem sběru zůstává pod dlouhodobým průměrem, meziročně jsme zaznamenali nárůst sběru hub a mírný růst u některých dalších plodin. Zároveň si lidé stále častěji lesní plody i kupují, zejména mražené,“ uvedl Marcel Riedl z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, který zpracoval data za rok 2024 podle metodiky profesora Luďka Šišáka.
Les navštěvujeme častěji než dřív
Frekvence návštěv lesů zůstává i v roce 2024 vysoká – průměrně každý obyvatel ČR zavítal do lesa 44krát ročně, což je jen o něco méně než v rekordním roce 2023 (47 návštěv). Podle výsledků šetření 73,7 % obyvatel navštěvovalo les alespoň jednou měsíčně, přičemž 23 % uvedlo, že do lesa chodí vícekrát týdně a dalších 20 % jednou týdně. Nejvyšší návštěvnost je dlouhodobě zaznamenána v okolí Prahy, dále pak ve Středočeském, Libereckém, Jihočeském a Plzeňském kraji.
Sběr lesních plodů: méně domácností, ale větší množství
Ke sběru lesních plodů a hub se v roce 2024 přihlásilo méně domácností než v roce předchozím, přesto nasbírané množství u většiny plodin meziročně vzrostlo. Houby sbíralo 68 % domácností (oproti 70 % v roce 2023), ale průměrný roční sběr na domácnost se zvýšil na 6,91 kg. Mírný pokles počtu sbírajících domácností byl zaznamenán i u ostatních plodin, ale jejich průměrné nasbírané množství na domácnost se většinou mírně zvýšilo. Zatímco ceny čerstvých plodů jsou výrazně vyšší než mražených, stále jen menší část populace zná jejich tržní hodnotu. Nejčastěji lidé znají cenu borůvek (46 %), malin (34 %) a hub (19 %). Nejvyšší uváděné ceny čerstvých plodů byly u malin (244 Kč/kg) a ostružin (253 Kč/kg), u mražených plodů pak u brusinek (176 Kč/kg).
Nasbíraná data analyzovala Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky slouží nejen k ilustraci obliby sběru lesních plodů, ale i jako podklad pro výpočet přínosu těchto služeb lesních ekosystémů pro společnost.
Zdroj: FLD/MZe
Podobné články
Města čelí suchu i přívalovým dešťům. Na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze testují rozdíly mezi vegetačními a zpevněnými povrchy včetně těch z recyklovaných plastů a stavebních recyklátů. Tyto materiály jsou klíčové pro cirkulární ekonomiku a udržitelný urbanismus.
Týmy geochemika Michaela Komárka z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a Jaroslava Semeráda z Laboratoře environmentální biotechnologie AV ČR se v červenci setkaly při náročné terénní práci na Špicberkách (norsky Svalbard).
