Hromnice jsou oslavou přicházejícího jara, a také svátkem mokřadů

Smyslem tohoto svátku je zvyšovat povědomí o hodnotě mokřadů a jejich významu pro lidstvo a planetu. Na celém světě se pořádají osvětové akce, které se snaží poukazovat na přínosy ochrany mokřadů. Patří mezi ně zachování biologicky rozmanitých ekosystémů, které jsou domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů, ochrana hospodářsky využívané půdy před povodněmi či přirozená filtrace vody prostřednictvím rozpadu znečišťujících látek. Základním smyslem Ramsarské úmluvy je ochrana a rozumné užívání těchto cenných ekosystémů.

„Předpokládá se, že od začátku 20. století zaniklo 50–60 procent mokřadů v celosvětovém měřítku. Mezi nejčastější důvody patří odvodnění za účelem přeměny mokřadů na zemědělskou půdu nebo aquakultury, výstavba infrastruktury, výstavba přehrad, regulace potoků a řek, důlní a těžební činnost a znečištění. V minulosti zaniklo nejvíce mokrých luk, které byly odvodněny. V současnosti jsou to pravděpodobně mangrovové porosty, které jsou přeměňovány na akvakultury v tropických oblastech,“ uvádí prorektor ČZU profesor Jan Vymazal, podle něhož byly mokřadní oblasti dlouho považovány za nepříliš cenné ekosystémy a také jejich výzkum byl zanedbatelný, protože vědci věnovali pozornost spíše vodním nebo suchozemským ekosystémům. „Velký obrat v chápání významu mokřadů nastal v 50. letech 20. století, kdy byla poprvé popsána celá řada ekosystémových služeb, které mokřadní oblasti poskytují. Ekosystémové služby lze obecně definovat jako přínosy, které lidé získávají od ekosystémů a které mají vliv na kvalitu jejich života a životní úroveň,“ dodává profesor Vymazal.

Základní mise Ramsarské úmluvy je ochrana a rozumné užívání všech mokřadů na lokální, regionální a národní úrovni a snaha prostřednictvím mezinárodní spolupráce přispět k udržitelnému rozvoji světa. Pro potřebu Ramsarské úmluvy jsou mokřady definovány jako „Území bažin, slatin, rašelinišť, území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů“.

Prvním na seznamu ramsarských mokřadů byl Cobourg Peninsula v Austrálii, který byl zapsán 8. 5. 1974. Největšími mokřady na tomto seznamu jsou Rio Negro v Brazílii (120 016 km²), Ngiri-Tumba-Maindombe v Demokratické republice Kongo (65 696 km²) a Queen Maud Gulf v Kanadě (62 782 km²).

V České republice se nachází celkem 14 mokřadů mezinárodního významu o celkové rozloze 60 207 hektarů. Jako první byly 2. 7. 1990 zapsány Lednické rybníky (650 ha), Novozámecký a Břehyňský rybník (923 ha), Šumavská rašeliniště (637 ha) a Třeboňské rybníky (10 165 ha). Jako poslední byly zapsány mokřady Horní Jizery (2303 ha) a Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (3223 ha).

Foto: shutterstock