Vědci odebrali vzorky z 1052 míst ve 104 zemích na všech sedmi kontinentech. Do analýzy přibylo nově 36 států, kde se podobný průzkum dosud neuskutečnil. Na výzkumu se podílel tým profesora Jana Vymazala z katedry aplikované ekologie Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Poskytl výsledky odběrů vody z Vltavy ve Zbraslavi, na přítoku Berounky před jejím ústím, v Praze nad čistírnou odpadních vod a konečně pod čistírnou u Roztok.
Nejvyšší kumulativní koncentrace APIs byly pozorovány v subsaharské Africe, jižní Asii a Jižní Americe. Nejvíce kontaminované lokality se nacházely v zemích s nízkými až středními příjmy, to vše v kombinaci s oblastmi se špatnou infrastrukturou odpadních vod a odpadového hospodářství a s farmaceutickou výrobou. Nejčastěji detekovanými APIs byly karbamazepin, metformin a kofein, které analýzy odhalily a více než polovině sledovaných míst.
Absolutně nejvyšší koncentrace farmak vědci naměřili v pákistánském Láhauru a bolivijském La Paz. Ze zemí EU byl v žebříčku nejvýše španělský Madrid na 14. místě. Česká republika se umístila v samotném středu žebříčku s hodnotami na úrovni Bangkoku, Hongkongu, Tchaj-wanu a Berlína.
Výzkum jasně ukazuje míru globální hrozby, kterou farmaceutické znečištění pro životní prostředí a zdraví lidí představuje.
Profesor Jan Vymazal je světově uznávaným expertem na problematiku čištění odpadních vod. Dlouhodobě je jedním z nejvíce citovaných českých vědců.
Obrázek představuje naměřené koncentrace farmak ve 137 povodích jednotlivých zemí zahrnutých do studie. Česká republika je přibližně v polovině prostředního grafu.
Zdroj: Fakulta životního prostředí ČZU v Praze
Podobné články
Jak lze efektivně využívat přírodní zdroje, omezovat množství odpadu a zavádět inovativní technologie do zemědělství? Odpovědi na tyto otázky hledali studenti Gymnázia a SOŠ Plasy, kteří koncem října navštívili Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Na workshopu Bioekonomika: budoucnost udržitelné Evropy
Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byl také ornitolog Martin Bulla z Fakulty životního prostředí ČZU, v časopise Nature Ecology & Evolution právě publikoval studii zabývající se časovým propojením jednotlivých fází ročního cyklu tažných ptáků.
